Hroch obojživelný: Porovnání verzí

Ve většině světových jazyků (např. [[angličtina]], [[řečtina]], [[polština]], [[bulharština]], [[románské jazyky]]) se pro hrocha používá název odvozený od starořeckého jména ''hippopotamus'' (doslova "říční kůň) nebo slovní spojení ve výzamu "říční kůň" ([[němčina]], [[Skandinávie|skandinávské jazyky]], [[arabština]]) či [[Nil|nilský]] kůň ([[srbština]], [[chorvatšinachorvatština]], [[maďarština]], [[turečtina]]). [[Hebrejština]], [[ruština]] a [[ukarjinštinaukrajinština]] používají názvy, odvozené od biblického jména ''behemot''. Český název hroch má [[ekvivalent]] pouze ve [[Slovenština|slovenštině]], kam byl ale přejat z češtiny. [[Etymologie]] tohoto slova není zcela jasná, zřejmě souvisí se staročeským slovem ''hrochthrochot'' ve významu rachot, rámus, řev. Slovo ''hroch'' je v češtině doloženo již ve [[14. století|14. stol.]] jako [[vlastní jméno]], které se zvířetem - hrochem nesouvisí. Dodnes se dochovalo v příjmeních (např. [[historik]] [[Miroslav Hroch]]) nebo v místních názvech ([[Hrochův Týnec]]), ve staré češtině se pro hrocha-zvíře používalo slovo [[behemot]] (doloženo např. v [[cestopis]]e [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštofa Haranta z Polžic]]).