Vajíčko: Porovnání verzí

Vajíčka semenných rostlin se vyvíjejí z [[dělivé pletivo|dělivého pletiva]] [[semenice|placenty]]. V živném pletivu vajíčka ([[nucel]]u) vzniká poblíž otvoru klového jedna větší [[diploid]]ní buňka – mateřská buňka zárodečného vaku. Ta se obvykle různými způsoby dělí, aby na konci vznikl '''zralý zárodečný vak''', připravený k oplození. U sedmdesáti procent zkoumaných rostlin probíhá tzv. normální nebo také rdesnový typ vývoje zárodečného vaku.<ref name="cernohorsky">{{citace monografie| příjmení=Černohorský| jméno=Zdeněk|rok=1967| titul=Základy rostlinné morfologie| místo=Praha| vydavatel=SPN}}</ref> Mateřská buňka zárodečného vaku se redukčně dělí a ze čtyř takto vzniklých [[haploid]]ních buněk přežívá jediná – mladý zárodečný vak. Jeho jádro se třikrát dělí a vznikne osmijaderný zralý zárodečný vak. V něm se vytvoří šest malých haploidních jednojaderných buněk a jedna velká dvoujaderná centrální buňka zralého zárodečného vaku. Později obě její jádra splývají v jedno jádro [[diploid]]ní. Haploidní buňky jsou ve finále uspořádány po třech u opačných pólů zárodečného vaku. Dva buňky sousedící s vaječnou buňkou nazýváme buňky podpůrné ([[synergidy]]), napomáhají oplození a fungují jen po určitou dobu. Nejdůležitější z nich je však vaječná buňka poblíž otvoru klového. Tři buňky protistojné ([[antipody]]) jsou na opačném pólu zárodečného vaku, někdy zanikají brzy, někdy se dlouhodobě dělí. Pravděpodobně ovlivňují výživu vajíčka.

 

 

 

=== Druhy vajíček podle obsahu žloutku ===