Šašek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
Tradice dvrních šašků má své kořeny již ve [[Starověký Egypt|starém Egyptě]]. V palácích [[faraon]]ů sloužili [[Trpaslík|trpaslíci]] (mohli to být jak Egypťané trpasličího vzrůstu, tak i středoafričtí [[Pygmejové]]). Jejich úkolem bylo bavit faraona a jeho dvořany při hostinách směšnými pohyby, žolnglováním či žertováním. Také ve starověké Persii, Indii nebo Číně se objevovali dvorní šašci, kteří byli často trpaslíci, hrbáči, eunuši nebo jinak postižení lidé.
Méně se šašci uplatnili v období [[Antika|Antiky]]. V Evropě se rozšířili v období vrcholného středověku, patrně pod vlivem [[Křížové výpravy|křížových výprav]], v muslimském světě byli šašci obvyklou součástí panovnicých dvorů již od 7. století.
Šašky byli nejčastěji muži, jsou však doloženy i dvorní šaškyně, jako byla např. šaškyně Jana, sloužící anglické králeovně [[Marie I. Tudorovna|Marii Krvavé]] nebo několik šaškyň ruské carevny [[Anna Ivanovna|Anny Ivanovny]]. Velký rozvoj šašků nastal v období renesance a baroka, ale s nástupem osvécenství začali šašci z panovnických dvorů pozvolna mizet. V Anglii tomu bylo už v 17. století, jinde v Evropě v průběhu 18. století. Pouze v Číně, Japonsku a Osmanské říši přežila tradice šašků až do 19. století. Své šašky měli i panovníci [[Afrika|afrických]] kmenových států, např. [[Dahome]] či [[Imerina|Imeriny]], ale také panovníci [[Aztékové|Aztéků]] nebo [[Havajské ostrovy|havajští]] králové. Poslední šašek, Jesse Bogdonov. sloužilSloužil na dvoře krále George Tupou IV. z polynézského souostroví [[Tonga]] ještě kolem roku 1980.
 
Někteří šašci se uplatnili zároveň jako diplomaté nebo rádci panovníků. Z českých dějin je známý např. Mossén Borrro (vlastím jménem Antonio Talander), působící na dvoře císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] nebo Jan Paleček, šašek a dvořan [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. K dalším slavným šaškům patří např. [[Till Eulenspiegel]], polský šašek Stanczyk, anglický William Sommers sloužící Jindřichu VIII. nebo indičtí šašci Ténali Rámakrišna z [[Vidžajanagarská říše|Vidžajanagaru]] či Bírbal, rádce a šašek císaře [[Akbar Veliký|Akbara]]. O vtipech, ale i moudrosti a důvtipu všech těchto osobností se dochovala řada [[Pověst]]í či [[Anekdota|anekdot]], které se často tradují dodnes.