Trojí lid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5:
== Společnost trojího lidu – představa a realita ==
Poprvé se představa o společnosti trojího lidu objevila zřejmě v překladu spisu pozdně antického filozofa [[Boethius|Boethia]] ''O útěše z filozofie'', který pořídil koncem 9. století anglosaský král [[Alfred Veliký]]. Podle něho král potřebuje ''„muže, kteří se modlí, muže, kteří jezdí na koni, a muže, kteří pracují“''. Počátkem 11. století se tato teorie objevila znovu v propracovanější podobě například u Aelfrica, Wulfsata a především u laonského biskupa [[Adalbero z Laonu|Adalbera]]. V básni, věnované kolem roku [[1020]] francouzskému králi [[Robert Svatý|Robertovi
Významný francouzský medievalista [[Jacques le Goff]] si ve své knize ''Kultura středověké Evropy'' klade otázku, jaký má toto schema vztah k realitě a zda vyjadřuje skutečně existující strukturu západoevropské společnosti raného středověku. Podle jeho názoru se tato koncepce vynořila v okamžiku, kdy "''podle všeho vyhovuje vývoji západoevropské společnosti.''" V 8.- 9.století se zformovala třída šlechtických válečníků, kněží se přeměnili v uzavřenou kastu a venkovští rolníci v třídu [[nevolník]]ů. Představy autorů, zabývajících se trojím lidem, se však často různí. Například pod pojmem ''laboratores'' nebyl vždy rozuměn venkovský lid, nevolníci, ale spíše ekonomicky produktivní ''elita''. Terminologický výklad ztěžují nepřesnosti jazyka a vývoj významu jednotlivých latinských termínů. Zdá se však, že trojdílné schema složení raně středověké západoevropské společnosti rámcově odpovídalo.
| |||