Edward Teller: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m dB ČTK |
||
Řádek 22:
Teller se později zabýval molekulární spektroskopií. V této oblasti je jeho nejznámějším objevem [[Jahn-Tellerův efekt]] ([[1937]]). Poté pracoval dva roky v [[Göttingen]]u, kde se stal asistentem pozdějšího nositele Nobelovy ceny, [[James Franck|Jamese Francka]]. Teller opustil [[Německo]] v roce [[1933]] a na krátkou dobu odchází do [[Anglie]] a potom odchází na rok do [[Kodaň|Kodaně]], kde pracoval pod vedením [[Niels Bohr|Nielsa Bohra]]. Roku [[1933]] se oženil s "Mici" (Mária Harkányi).
Později Tellera pozval do [[Spojené státy americké|USA]] [[George Gamow]]. V roce [[1938]] tu spolu vypracovali teoretické základy termonukleárních fúzí. Roku [[1941]] se Teller stává občanem [[Spojené státy americké|USA]]. Od roku [[1942]] pracuje na [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]].
Pod druhé světové válce se spolu se [[Stan Ulam|Stanem Ulamem]] (rovněž [[Židé|židem]]) stal vedoucí osobností vývoje americké [[Termonukleární zbraň|vodíkové bomby]], jejíž prototyp získal název ''Teller-Ulamova bomba''. Rozhodující formuli objevil v roce [[1951]] a v listopadu [[1952]], rok před Sovětským svazem, bombu vyzkoušeli. Byla 2500x silnější něž atomové bomby, svržené na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]]. Získal značný politický vliv a dostal se do ostrého konfliktu s řadou kolegů, včetně „otce atomové bomby“ [[Robert Oppenheimer|Roberta Oppenheimera]], kteří usilovali o kontrolu atomových zbraní. V 80. letech zastával [[Ronald Reagan|Reaganův]] projekt "hvězdných válek".
{{Překlad|sk|Edward Teller|2059084}}
| |||