Svéprávnost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
aktualizace
Řádek 1:
'''Svéprávnost''' (do 1. ledna 2014 '''způsobilost k právním úkonům''', někdy též nesprávně '''plnoprávnost''') je způsobilost [[právní jednání|právně jednat]], např. uzavírat jakékoli smlouvy. Podle § 4 odst. 1 [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] platí vyvratitelná [[právní domněnka]], že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může důvodně očekávat. Není-li osoba plně svéprávná, je její právní jednání, ke kterému není způsobilá, neplatné.
{{Aktualizovat}}
'''Svéprávnost'''<ref>§ 15 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]]</ref> (do 1. ledna 2014 '''způsobilost k právním úkonům''') nesprávně někdy též '''plnoprávnost''' je takový stav, kdy je [[fyzická osoba]] způsobilá vlastními [[právní úkon|právními úkony]] nabývat práva a brát na sebe [[povinnost]]i. Např. uzavírat jakékoli [[smlouva|smlouvy]] nebo podávat [[žaloba|žaloby]] k soudu apod. Dle platné právní úpravy dochází k jejímu vzniku v plném rozsahu až [[zletilost]]í (tedy dovršením 18 let věku nebo uzavřením manželství).<ref>§ 8 zákona č. 40/1964 Sb., [[občanský zákoník (Československo, 1964)|občanský zákoník]] (dále jen „ObčZ“)</ref> Do té doby mají nezletilí způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a [[vůle (psychická vlastnost)|volní]] vyspělosti, která odpovídá jejich věku.<ref>§ 9 ObčZ</ref>
 
Svéprávnost nabývá člověk [[zletilost]]í, tedy dovršením 18 let věku. Nezletilý není plně svéprávný, je způsobilý jen k takovým právním jednáním, která jsou svou povahou objektivně přiměřená rozumové a volní vyspělosti jeho vrstevníků. Před nabytím zletilosti se plná svéprávnost získává jejím přiznáním (''emancipací'') nebo uzavřením [[manželství]]. Svéprávnost může podle § 37 občanského zákoníku přiznat jen [[soud]], a to pouze na návrh, dosáhl-li nezletilý 16 let věku, se souhlasem jeho [[zákonný zástupce|zákonného zástupce]] (nebo nezletilého, podá-li návrh zákonný zástupce), a pokud se prokáže jeho schopnost samostatně se živit a obstarávat si své záležitosti, případně je-li to z vážných důvodů v jeho zájmu. Druhou možností získání plné svéprávnosti je uzavření manželství, dosáhl-li nezletilý také 16 let věku. V takovém případě se pak takto nabytá svéprávnost neztrácí ani případným zánikem manželství, ani jeho prohlášením za neplatné.
Způsobilost k právním úkonům mají i [[právnická osoba|právnické osoby]], přičemž ji získávají už při svém vzniku a omezena může být jen [[zákon (právo)|zákonem]].<ref>§ 19a ObčZ</ref>
 
Jednou získané svéprávnosti se nelze ve smyslu § 16 občanského zákoníku nikdy vzdát. Na rozdíl od dřívější způsobilosti k právním úkonům ji nelze ani člověka zcela zbavit. Je možné ji jen podle § 55-65 občanského zákoníku omezit, jestliže je to v jeho zájmu a pokud nepostačí mírnější opatření, zejména v případě trvalé [[duševní porucha|duševní poruchy]]. O omezení svéprávnosti rozhoduje opět pouze soud, přičemž v rozsudku vždy vymezí rozsah omezení a zároveň jmenuje [[opatrovník]]a. Každé omezení trvá nejdéle tři roky, lze je však opakovaně prodloužit. I rozhodnutí o omezení svéprávnosti nicméně člověka nezbavuje práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Fyzické osobě může být způsobilost k právním úkonům [[soud]]em omezena nebo odňata v plném rozsahu, avšak jen z důvodů stanovených zákonem ([[duševní porucha]], nadměrné užívání [[alkoholický nápoj|alkoholu]] nebo [[psychotropní látka|omamných prostředků]] či [[jed]]ů). Pokud dojde k jejímu omezení, soud ve výroku [[rozsudek|rozsudku]] přesně vymezí, v jakém rozsahu. Stejně tak může být později navrácena<ref>§ 10 ObčZ</ref> a takový návrh může podat i ten, kdo jí byl zbaven, nebo v ní byl omezen.<ref>§ 186 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., [[občanský soudní řád]]</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==