Jan Erazim Vocel: Porovnání verzí

'''Jan Erazim Vocel''' ([[23. srpen|23. srpna]] [[1803]] [[Kutná Hora]] – [[16. září]] [[1871]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] romantický básník, dramatik, zakladatel české [[archeologie]] jako vědního odvětví, kulturní historik a národní buditel.

VocelPo studovalabsolvování obecné školy v Kutné Hoře jej katecheta doporučil ke studiu v [[Praha|Praze]] na piaristickém gymnáziu, filosofiiv Panské ulici. Dále jeden rok studoval filozofii na pražské univerzitě, a odešel na práva na univerzitěuniverzitu vedo [[Vídeň|Vídni]]. Tam se seznámil s Františkem Palackým, který se stal jeho celoživotním přítelem, stejně jako malíř Josef Vojtěch Hellich. StalJako chudý literát se literátemmusel aživit živilvyučováním, sezprvu jakoučil vychovatelčeštinu hraběte Otakara Černína, dále dělal vychovatele ve šlechtických rodinách, cožnejprve u markýze Pallaviciniho, dále v rodině Leopolda Šternberka, knížete Salm-Salma a od roku 1839 v rodině hraběte Harracha. To mu umožnilo hodněhojně cestovat (Uhry, Benátky, Řím, Neapol, Solnohradsko, Holandsko, Belgie, Německo). Jeho zálibou bylo kreslení a malování památek a krajinomalba.

Po návratu do Prahy se stýkal s čelnými představitel vlastenecké společnosti, přátelilspřátelil se s Josefem Jungmannem a dalšími obrozenci. Po boku Palackého a Jana Norberta Neuberka se dostal k založení [[Sbor archeologický|Sboru archeologického]] musea českého, roku 1843 převzal redakci Časopisu českého muzea a v roce 1848 vstoupil do řad pracovníků muzea jako kurátor. Stýkal se s čelnými představitel vlastenecké společnosti. V roce 1850 je jmenován prvním českým mimořádným profesorem archeologie a [[Dějiny umění|dějin umění]] na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]]. Společně s Karlem Václavem Zapem založil roku 1861 časopis [[Památky archeologické]], který vychází dodnes. Jako první použil chemickou metodu při určování stáří bronzových předmětů.<ref>http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=8&name=VOCEL+JAN+ERAZIM</ref>

ZpervuZprvu byl činný jako literát, vydával řadu romantických básnických a historicko-beletristických děl, samostatně i ve sborníkách, v němčině i češtině, např. v časopisu Bohemia, Květy, či ve sborníkách Aurora, České besedy, Denice aneb Noworočenka, Horník, Libussa, Wesna, či Perly české. Tituly jeho publikací svědčí pro převážně historické zájmy: Přemyslovci, Vězeň na Křivoklátě, Krvočíše ( o pěstování vinné révy za Karla IV.), Kamenný dům, Mílek, psal také dramata, např. truchlohru Harfa, Poslední Orebita, Meč a kalich, Labirint slávy,.