Společnost vlasteneckých přátel umění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Cíle: změněno - Historické souvislosti, doplněno
Řádek 2:
 
== Historické souvislosti ==
Po [[Josefinismus|Josefinských reformách]] (1780-90) byla zrušena více než polovina klášterů v monarchii, jezuitský řád i řada kostelů a církev přestala být významným objednavatelem výtvarných děl. Tuto úlohu částečně převzala aristokracie, která již v období baroka založila rozsáhlé soukromé sbírky. Nejvýznamnější byly sbírky vybudované rody Černínů, Nostitzů, Lobkowiczů, významnými mecenáši umění byli hrabě [[František Antonín Špork]] (1662 -1738) nebo [[Bedřich Silva-Tarouca]](1816-1881).<ref name="JR">Rotrekl J, Šlechtický mecenát v 2. polovině 19. století (Šlechta v Krasoumné jednotě a Společnosti vlasteneckých přátel umění), 2007, s. 36, dipl. práce PF JCU</ref>
 
Protože Rakousko-Uherské mocnářství v letech rostoucí centralizace moci pohlíželo na Prahu s despektem a postupně odtud odváželo především do Vídně rozsáhlé soubory uměleckých předmětů (např. likvidovalo [[Obrazárna Pražského hradu|Obrazárnu Pražského hradu]]), rozhodla se skupina vzdělaných aristokratů a měšťanů těmto tendencím čelit. <ref name="Obrazárna">{{Citace monografie