Společnost vlasteneckých přátel umění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava mezer a odkazů |
→Cíle: změněno - Historické souvislosti, doplněno |
||
Řádek 1:
'''Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách''' (''Privat Gesellschaft patriotischer Kunst-Freunde'') byl [[spolek]] založený roku 1796 [[Josef Šternberk|Františkem Josefem, hrabětem ze Šternberka a Manderscheidu]] v [[Praha|Praze]]. Iniciátorem založení Společnosti byl malíř, historik umění a obchodník [[Jan Quirin Jahn|Johan Jakob Quirin Jahn]]. Obrazárna Spolku se spolu s Moderní galerií, založenou roku 1902 císařem [[František Josef I.|Franzem Josephem I.]] stala po roce 1918 základem [[Národní galerie v Praze]].
==
Po [[Josefinismus|Josefinských reformách]] (1780-90) byla zrušena více než polovina klášterů v monarchii, jezuitský řád i řada kostelů a církev přestala být významným objednavatelem výtvarných děl. Tuto úlohu částečně převzala aristokracie, která již v období baroka založila rozsáhlé soukromé sbírky. Nejvýznamnější byly sbírky vybudované rody Černínů, Nostitzů, Lobkowiczů, významnými mecenáši umění byli hrabě [[František Antonín Špork]] (1662 -1738) nebo [[Bedřich Silva-Tarouca]](1816-1881).
Protože Rakousko-Uherské mocnářství v letech rostoucí centralizace moci pohlíželo na Prahu s despektem a postupně odtud odváželo především do Vídně rozsáhlé soubory uměleckých předmětů (např. likvidovalo [[Obrazárna Pražského hradu|Obrazárnu Pražského hradu]]), rozhodla se skupina vzdělaných aristokratů a měšťanů těmto tendencím čelit. <ref name="Obrazárna">{{Citace monografie
| příjmení = Neumann
| |||