Úrok z prodlení: Porovnání verzí

 

Výše [[úrok]]u z prodlení může být [[smlouva|smluvně]] dohodnuta (např. ke každému dni po datu splatnosti – pohybuje se řádově v [[promile]] – nebo měsíčně – pohybuje se max. v několika procentech) nebo vyplývá z [[právní předpis|právního předpisu]] ([[repo sazba]] + 8&nbsp;% bodů.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = nařízení vlády | číslo = 351/2013 Sb. | název = kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob | paragraf = 2 | vydání = 16. října 2013 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-351 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref>). Základem pro výpočet úroku je částka peněžitého závazku (ke které se úrok z prodlení s každým nedodrženým datem splatnosti přičítá, takže ve skutečnosti opisuje dlužná částka mírnou [[exponenciální funkce|exponencielu]]). [[Věřitel]] má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí-li soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak.<ref>§ 1972 občanského zákoníku</ref> Je v zájmu dlužníka, aby úroky z prodlení nenavýšily dlužnou částku do výše, ve které ji nebude schopen splácet – jedna z možností je dohodnutí [[splátkový kalendář|splátkového kalendáře]].