Václav Roubík: Porovnání verzí

| jménočestný_titul = [[Inženýr|Ing.]] Václav Roubík

| datum_narození = [[{{Datum narození|1872]]|12|12}}

| alma_mater = [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]

'''Václav Roubík''' ([[12. prosinec|12. prosince]] [[1872]] [[Praha]]<ref name="pemcsr">{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = František | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Politická elita meziválečného Československa 1918-1938 | vydavatel = Pražská edice | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 302 | isbn = 80-901509-8-5 | strany = 214}}</ref> - ???) byl [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]], [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] státní úředník a politik, za [[první republika|první republiky]] nestranický [[Seznam ministrů veřejných prací Československa|ministr veřejných prací]].

Po absolvování [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] působil střídavě ve [[Vídeň|Vídni]] a v [[Praha|Praze]] ve sféře obchodu a stavebnictví.<ref name="pemcsr"/> Jako soukromý úředník se podílel na výstavbě vídeňské městské dráhy. V roce 1896 vstoupil do státní služby jako stavební úředník na pražském místodržitelství. Později zastával posty stavebních úředníků na okresních hejtmanstvích. V roce 1902 nastoupil na vídeňské ministerstvo obchodu na odbor stavby vodních cest. Od roku 1912 byl úředníkem rakouského ministerstva veřejných prací, kde vedl horní a hutní agendu. V roce 1917 se stal referentem pro vodní stavby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a byl náměstkem ředitele prezídia ministerstva. V roce 1918 ho [[Národní výbor československý]] povolal k úkolu vybudování rezortu veřejných prací. Roku 1919 se zde stal odborovým přednostou a řídil silniční a vodní agendu. V roce 1920 byl členem rozhraničovací komise, která dolaďovala průběh státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Řídil pak na ministerstvu odbor plavecké a letecké dopravy.<ref name="NLČernýII">{{Citace periodika