Los evropský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 60:
| strany = 324
| isbn =
}}</ref>. U některých názvů je však spojení s výskytem losa sporné, protože slovo los má v češtině více významů. Místní název, zdánlivě odvozený od výskytu losa, tak v některých případech vznikl v souvislosti s losováním - ([[Velké Losiny]]) nebo odvozením od vlastního jména lokátora obce, [[Ottové z Losu|pána z Losu]] - ([[Jedlina (okres Tachov)|Nový Losimtál]]).
}}</ref>.
 
U některých názvů je však spojení s výskytem losa sporné, protože slovo los má v češtině více významů. Místní název, zdánlivě odvozený od výskytu losa, tak v některých případech vznikl v souvislosti s losováním - ([[Velké Losiny]]) nebo odvozením od vlastního jména lokátora obce, [[Ottové z Losu|pána z Losu]] - ([[Jedlina (okres Tachov)|Nový Losimtál]]).
V průběhu 16. a 17. stol. došlo v Čechách k několika neúspěšným pokusům o [[Reintrodukce|reintrodukci]] losa, např. na Křivoklátsku. V roce [[1957]] byl v severních Čechách zaznamenán výskyt jedince [[migrace|migrujícího]] z [[Polsko|Polska]]. Koncem sedmdesátých let [[20. století]] se u [[Nová Bystřice|Nové Bystřice]] v jižních Čechách losi poprvé od svého vyhubení v Česku opět rozmnožovali. V osmdesátých letech migrovalo asi 10 jedinců mezi [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko|Třeboňskem]] a [[Šumava|Šumavou]].
 
V roce 2005 byl zaznamenán výskyt losí samice s mládětem v okolí [[Bílý Kostel nad Nisou|Bílého Kostela nad Nisou]] a ve východní oblasti [[Lužické hory|Lužických hor]] v okolí [[Jitravské sedlo|Jitravského sedla]] a [[Hvozd (Lužické hory)|Hvozdu]].