Hroch obojživelný: Porovnání verzí

Hroch je nejtěžším recentním druhem [[Sudokopytníci|sudokopytníka]] a třetím nejtěším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 350360 cm, dosahuje výšky v kohoutku 165 cm a hmotnosti přes tři tuny, samice jsou zpravidla menší (až o třetinu). Hroší samci mají obvykle větší hlavu, delší ocas a vyšší končetiny než samice.

V období kolem [[1. století|přelomu letopočtu]] se hroši vyskytovali na vhodných místech po celé Africe od delty [[Nil]]u až po [[Kapsko]]. V deltě Nilu byli hroši vyhubeni už ve starověku, z Kapska, [[Núbie]] a severního [[Súdán]]u zmizeli v průběhu 19. století. Ve velké části subsaharské Afriky od [[Etiopie]], [[Senegal]]u a [[Čadské jezero|Čadského jezera]] až po [[Jihoafrická republika|jihoafrický]] [[Natal]] se hroši udrželi do současnosti. Celkový stav volně žijících hrochů se v roce 2002 odhladoval na 150 000 jedinců. Asi před 5-10 tisíci lety žili hroši i na [[Sahara|Sahaře]], jejíž [[klima]] bylo mnohem vlhčí než v současné době. Blízce příbuzné druhy obývaly v [[pleistocén]]u jižní Evropu, a Indii, ado historické doby rovněž [[Madagaskar]], kde přinejmenším dva malé druhy hrochů vyhynuly až po příchodu lidí počtkem našeho letopočtu.

Hroši se vyskytují pouze v oblastech s dostatkem vody. Preferují stojaté nebo pomalu tekoucí vody, případně rozsáhlejší [[Bažina|bažiny]] porosty [[rákos]]u, [[šáchor]]u a další bahenní vegetace. V místech, kde nejsou loveni, jsou hroši poměrně málo plaší objevují se dokonce i na řekách, protékajících většími městy, jako je [[Bujumbura]], [[Entebbe]] či [[N'Djamena]].

Hroši jsou společenská zvířata, žijí v různě velkých tlupách, které mohou mít až 150 zvířat, obvykle však čítají jen 10-20 jedinců. Menší tlupy tvoří většinou jeden samec s několika samicemi a mláďaty, ve větších bývá samců několik. I v takovém případě ale mezi hrochyvládne přísná hierarchie. Nejsilnější samec si obhajuje největší [[Teritorium|teritoria]] tlupy o rozsahu asi 500 m čtverečních a páří se s většinou samic. Teritorium si hroší samci označují [[trus]]em, který na souši i ve vodě rozmetávají pomocí ocasu. Na řekách bývají teritoria obvykle menší než na stojatých vodách.

V místech s hustší populací hrochů spolu samci často vzájemně bojují o samice či o teritorium. Časté je hlavně "zívání" hroších samců, což je projev [[imponování]], pouze v zajetí takto hroši žebrají o potravu. Pokud se ani jeden ze samců nedá imponováním zastrašit, následuje souboj. Samci se při souboji koušou tesáky, boje mohou být velmi kruté, o čemž svědčí časté šrámy na kůži samců. Pokud je v souboji vůdčí samec poražen, vítěz ovládne tlupu a v některých případech usmrtí všechna ající mláďata, která zplodil jeho předchůdce (podobně jako u [[Lev|lvů]]). Výrazem podřízenosti je u hrochů tzv. submisivní kálení, při němž hroch vystrčí zadní část těla z vody a vykálí se před dominantím jedincem, často doslova na jeho čenich. Vůdčí samci tento projev často přímo vyžadují od podřízených samců v tlupě. Hroši jsou velmi hlučná zvířata, ozývají se ve vodě i na souši, a to dutým řvaním, bučením, funěním, chrochtáním a dalšími zvuky, mládě v nouzi přivolává matku kvičením.

Hroši výborně plavou, díkypředevším pomocí zadních končetin. Díky své vysoké měrné hmotnosti dokáží i chodit po dně. Ponor na jedno nadechnutí trvá většinou 3-5 minut, v nouzi, např. při poranění, však vydrží hroch pod vodou daleko déle, rekordně až 25 minut. Přes svou zdánlivou těžkopádnost dokáží hroši obratně šplhat, což se projevuje především při vylézání z vody na strmý břeh. Na některých místech lze pozorovat hluboké cestyblátivé brázdy, jakési koridory, které si hroši vyšlapali do říčního břehu. Na souši je hroch schopen běžet rychlostí až 30 km/h, k běhu se však odhodlá jen v nouzi.

Den tráví hroši ve vodě, případně se sluní na břehu, poblíž vody,. vOdpoledne nocijejich všakaktivita narůstá a po setmění vycházejí na pastvu, často i poměrně daleko od vody, rekordně až 10 km. Přitom navštěvuje i pole nebo plantáže, kde může napáchat značné škody.

Hroši se rozmnožují po celý rok. S většinou samic se páří vůdčí samec, který však často umožňuje páření s některými samicemi i ostatním samcům. Páření probíhá vždy ve vodě. Hrošice je březí 230-240 dní a rodí většinou jedno mládě, výjimečně dvojčata. Mládě se rodí ve vodě a ihned po narození vyplouvá k hladině, aby se poprvé nadechlo. Plavat umí mládě dříve než chodit a pod vodou bývá také [[Kojení|kojeno]]. Mládě saje asi 8 měsíců a matka jej chrání až do dalšího porodu, což bývá zpravidla dva roky. Někdy samice vodí první mládě i po vrhu dalšího sourozence. Samice vodí mládě obyvkle před sebou. Dokud jsou mláďata malá, matka je ve vodě vozí na hřbetě.Občas matce s péčí o mládě pomáhají i další samice, podobně jako u [[slon]]ů. Mláďata hrochů jsou velmi zvědavá a hravá, dají se snadno ochočit. V přírodě mladým hrochům hrozí nebezpečí především od [[Krokodýl nilský|krokodýlů]], ale také od dospělých hroších samců, před nimiž matka mládě zuřivě brání. Plné velikosti dosahují hroši až ve věku 5 let a do rozmnožování se samice zapojují nejdříve ve věku 7 let, samci však zpravidla až ve věku 12-15 let.