Kristiánova legenda: Porovnání verzí

Nejstarší rukopisy[[rukopis]]y obsahující části Kristiánovy legendy sejsou datujídatovány do [[12. století]]. Celý text legendy se zachoval až v Dražickém rukopise G 5, který byl sepsán ve 40. letech [[14. století|čtrnáctého století]]. Ostatní dochované texty legendy pocházejí z [[manuskript]]ů datovaných převážně do rozmezí 14. - [[15. století]]. ▼

Za "znovuobjevitele" Kristiánovy legendy seje považujepovažován [[Bohuslav Balbín]], který ji nalezl v roce [[1645]] v [[třeboň]]ském archivu. Badatelům [[Josef Dobrovský|Josefu Dobrovskému]] a [[Gelasius Dobner|Gelasiu Dobnerovi]] však byla svým rozsáhlým cyrilo-metodějským exkurzem podezřelá, proto ji ve výsledku označili za podvrh. Do historické debaty legendu vrátil až roku 1902 [[Josef Pekař]] a od té doby nekončínekosnčily učené spory o její platnost, ač v současnosti převažuje mínění o platnosti Pekařovy datace. Nikoliv však absolutně.▼

Nejpropracovanější názor na osobnost vlastního autora[[autor]]a legendy, onoho mnicha Kristiána, nabídl [[Dušan Třeštík]] ve studii ''Přemyslovec Kristián'', kde jej důmyslně[[důmysl]]ně ztotožnil s Kosmovým synem Boleslava I. [[Strachkvas]]em. I přesto se však v literatuře pod starším vlivem objevuje mínění, že autor legendy pocházel z [[břevnovskýBřevnovský klášter|břevnovského kláštera]]. Např. v populárním výboru raně středověkých[[středověk]]ých legend literárního historika [[Oldřich Králík|Oldřicha Králíka]].<ref>Králík,, O.(ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Praha 1969</ref> Tyto dohady jsou však nepodložené a vysoce nepravděpodobné.▼

Jako příslušník vládnoucí vládnousí [[Přemyslovci|přemyslovské]] dynastie (syn Boleslava I. a bratr Boleslava II.) Kristián ve své legendě, která je podle Dušana Třeštíka svodem dosavadního literárního úsilí, sleduje dva cíle: je jím přirozeně oslava světce ze středu českého knížecího rodu (a možná i snaha o napravení otcovy viny). S tím se však logicky pojí ještě jeden aspekt, na který poukázali [[Dušan Třeštík]] a [[David Kalhous]]: Kristián cca 200 let před [[Kosma|Kosmou]] vlastně formuluje politický program českého státu, legitimizuje jeho postavení a výsadní roli ve střední Evropě a v duchu odkazů na dědictví [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] nejspíše připravoval cestu [[Slavníkovci|Slavníkovce]] Vojtěcha (svého příbuzného) k arcibiskupskému důstojenství. Kristiánova legenda je tak zásadním historickým pramenem, pro nejstarší dějiny Čech, přijmeme-li její původ ze sklonku 10. století. Tvoří tak významný korektiv ke [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]], neboť srovnáním těchto dvou děl můžeme postihnout ideový vývoj raně středověkého přemyslovského knížectví.<ref>Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Tři studie ke "Starým pověstem českým" (7.-10. století). Praha 2003</ref>▼