Verze z 30. 12. 2013, 14:37 editovat 81.90.164.188 (diskuse) Lišov není to samé co Lisov značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 12. 2013, 14:43 editovat zrušit editaci Rafus (diskuse \| příspěvky) 3 423 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Panoš''', do [[16. století]] také '''panoše''', je označení [[Nižší šlechta\|nižšího šlechtice]]. Termín je odvozen od slova ''pán'' a původně označoval služebného [[Šlechta\|šlechtice]], pomocníka v boji, později podřízeného služebníka. Po polovině [[15. století]] zůstal označením nezámožné nižší šlechty, klientů mocnějších a bohatších rodin, jimž náleželo oslovení ''urozený a slovutný''. Od poloviny 16. století titul označoval osoby obdařené [[Vladyka\|vladyctvím]] a přijaté do [[rytíř]]ského stavu v prvních dvou ~~generecích~~generacích, aby tak byly odlišeny od starožitných rytířských rodin. Příslušelo jim oslovení ''slovutný panoše''. Až ve třetí generaci se rod zařadil mezi starožitné a jeho členové mohli být oslovováni ''urozený vladyka''. Tato praxe byla formálně zakotvena i v [[Obnovené zřízení zemské\|Obnovených zřízeních zemských]], ale fakticky přestal být titul panoše podobně jako vladyka používán v průběhu 17. století, kdy splynul s prostým [[Šlechta\|šlechtictv]]ím, popřípadě s [[rytíř]]ským titulem. Panoši byli často majitelé malých dvorů, mohlo se ale jednat i o významné finanční podnikatele (Václav Hrzán z Harasova). V 15. století se uplatnili zejména ve vojenství jako nižší nájemní velitelé ([[Španovští z Lisova\|Mikuláš Španovský z Lisova]], Vamberečtí, Leskovcové, Malovcové, Bechyňové z Lažan). V druhé polovině 15. století docházelo k pauperizaci panošů, kteří často odcházeli do měst.

Panoš: Porovnání verzí