Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

Odebráno 94 bajtů ,  před 7 lety
m
Chybi citace; kontroverzni nazory, ne fakta - clanek vyzaduje zasadni editaci.
m (sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů)
m (Chybi citace; kontroverzni nazory, ne fakta - clanek vyzaduje zasadni editaci.)
 
==Přilba svatého Václava==
Je vykována z jednoho kusu železa. Je to typ kónické přílby s nánosníkem hojně užívaný po celý [[raný středověk]]. Její výška je 17 cm a rozměry oválné základny jsou 24x21 cm. K [[přílba|přílbě]] je po jejím obvodu přinýtována železná obroučka a nánosník ve tvaru kříže. Rozměy nánosníku jsou výška 15 cm a šířka 19 cm. Výzdoba je tvořena připlátováním stříbrné folie na zdrsněný železný základ, obroučka je zdobena pletencovým motivem nánosník pak stylizovanou postavou ukřižovaného [[Kristus|Krista]] (toto je však pravděpodobně jen čirá spekulace, nejnovější výzkumy odborníku dokazují spíše germánský mytologický motiv Ódina), oblečeného v roušce a připoutaného za zápěstí a podpaždí ke kříži.
 
Nánosník byl nejspíše zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]] (toto je pouze jedna z teorií, doplnit odbornou citaci) a přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo, která byla použita k výrobě nánosníku, byla rozšířena v kovotepeckých dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině [[12. století]].
Nánosník byl nejspíše zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]] a přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo byla zvláště rozšířena v jutských a gotlandských dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině [[12. století]]. Zvláště důležitý je pak také motiv [[Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy, známý spolehlivě pouze ze [[skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad [[Kristus|Kristovou]] [[Hlava (člověk)|hlavou]] známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikingských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava [[Kristus|Krista]] vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění [[Kristus|Kristových]] otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských [[přílba|přileb]] [[8. století]], jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. [[Kristus]] zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev . Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně [[Ježíš Kristus]], ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin]] - připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]].
 
NánosníkKontroverzní byl nejspíše zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]] a přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo byla zvláště rozšířenatvrzení v jutskýchtéto ačásti gotlandskýchje dílnáchpotřeba zejménaupravit venebo druhédoplnit polovině 11. a první polovině [[12. století]]citací. Zvláště důležitý je pak také motiv [[Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy, známý spolehlivě pouze ze [[skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad [[Kristus|Kristovou]] [[Hlava (člověk)|hlavou]] známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikingských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava [[Kristus|Krista]] vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění [[Kristus|Kristových]] otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských [[přílba|přileb]] [[8. století]], jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. [[Kristus]] zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev . Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně [[Ježíš Kristus]], ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin]] - připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]].
 
Nánosník byl tedy vytvořen v jutských nebo gotlanských dílnách v době kolem přelomu tisíciletí. Do [[Čechy|Čech]] se dostal buď darem nebo koupí o něco později, pravděpodobně až za vlády knížete [[Boleslav II.|Boleslava II]]. V této souvislosti bývá zvláště upozorňováno na osobu kněžny Emmy, [[anglosasové|anglosaské]] manželky [[Boleslav II.|Boleslava II]]. Právě ona byla největší propagátorkou vznikajícího kultu [[sv. Václav]]a. Z jejího podnětu vznikl například nádherný iluminovaný rukopis s Gumpoldovou legendou o [[sv. Václav]]u. Mohla to být tedy právě ona, která [[přílba|přilbu]] získala a založila její svatováclavskou tradici.
1

editace