Adam František Kollár: Porovnání verzí

'''Adam František Kollár''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1718]], [[Terchová]], [[Uhersko]] - [[10. červenec|10. července]] [[1783]], [[Vídeň]]) byl [[Slovensko|slovenský]]slovensko-rakouský [[spisovatel]]osvícenský učenec, právní [[historik]], pedagog a [[knihovník]] dvorní knihovny ve Vídni. Pro jeho moudrost a rozhled ho nazývali ''[[Slovensko|slovenským]] [[Sókratés|Sokratem]]''.

BylStudoval poradcemna ministrůgymnáziu av [[panovník|královny]],Banské členem různých komisíBystrici a dvornímBanské rádcem. PůvodněŠtiavnici, studovalvystudoval [[teologie|teologii]] v Trnavě a ve Vídni, ale z [[jezuitský řád|jezuitského řádu]] vystoupil před svým vysvěcením. Ovládal mnoho jazyků, vedle slovenčiny, němčiny, maďarštiny a klasických jazyků také turečtinu, perštinu a hebrejštinu. Od roku [[1749]] pracoval v dvorní [[knihovna (instituce)|knihovně]] ve [[Vídeň|Vídni]] a v roce [[1774]] se stal jejím ředitelem. Byl blízkým spolupracovníkem vlivného dvorního lékaře, diplomata a knihovníka [[Gottfried van Swieten|G. van Swietena]], poradcem ministrů a panovnice, členem různých komisí a dvorním rádcem. Je autorem pramenů k dějinám [[Vídeň|Vídně]] a k [[Turecko|turecké]] expanzi v [[Uhersko|Uhersku]]. Osvědčil se jako znalec [[dějiny práva|právních dějin]], [[Filosofie|filozofie]] a [[pedagogika|pedagogiky]], [[Slované|slovanských]] a [[Orient|orientálních]] [[jazyk (lingvistika)|jazyků]] a jako [[editor]]. ChtělPro svůj záměr založit vědeckou společnost ''Societas literaria'' podle vzoru [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]] roku 1774 však nezískal podporu císařovny. Místo toho začal anonymně vydávat čtrnáctideník ''Privilegierte Anzeigen'', který neměl vysokou vědeckou úroveň.

Ve svých návrzích požadoval zrušení [[nevolnictví]], zdanění [[šlechta|šlechty]] a zavedení [[náboženská svoboda|náboženské svobody]]. Poukazoval na to, že stará [[feudál]]ní společnost potřebuje zásadní [[reforma|reformy]]. A. F. Kollár svými názory ovlivnil pozdější školní reformy [[císař]]ovny [[Marie Terezie]]. Projevil se jako stoupenec [[osvícenství|osvícenského]] [[absolutismus|absolutismu]], schvaloval všeobecnou občanskou rovnost. Vzhledem k tomu, že [[šlechta]] odmítla reformy, prosazoval posílení panovnické moci (dílo ''De originibus et usu perpetuo potestatis legilatoriae circa sacra apost. regnum Ungariae''). Kollárovo vystoupení pobouřilo privilegované stavy, a proto bylo jeho dílo veřejně spáleno na [[Bratislava|bratislavském]] náměstí. Založil rozsáhloustudium [[Knihovna (instituce)Slované|knihovnuslovanských]] a založil studium [[Slovanédějiny|slovanskýchdějin]] a patrně jako první použil pojem [[dějiny|dějinetnologie]].

== ReferenceOdkazy ==

[[Kategorie:MužiOsvícenci]]