Tatra R1: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zdroj? značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění a upřesnění dle literatury |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Muzeum MHD, vlak metra Tatra R1.jpg|thumb|Model jednotky Tatra R1]]
'''Tatra R1''' je rychlodrážní jednotka z produkce [[ČKD]] Tatra Smíchov vyvíjená pro [[Metro v Praze|pražské metro]].
== Vývoj ==
Řádek 5 ⟶ 6:
== Výroba a zkoušky ==
V letech 1970 a 1971 byly na Smíchově vyrobeny dvě dvouvozové jednotky R1.
Dne 14. ledna 1972 došlo během zkoušek jedné z jednotek na Kačerově k těžké havárii, když zkoušená jednotka narazila do druhé, jež byla odstavena. Podle následného vyšetřování byla nehoda zapříčiněna mikrospánkem strojvedoucího.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mara | jméno = Robert | spoluautoři = a kol. | titul = Projekt R1 aneb Vozidlo, které nedostalo šanci | vydavatel = Pavel Malkus, dopravní vydavatelství | místo = Praha | rok = 2008 | strany = 67–69 | isbn = 978-80-87047-08-8}} [Dále jen Mara.]</ref> Dva vozy byly vážněji poškozeny (později byly rozebrány), dva méně poškozené vozy byly opraveny a ČKD je využilo k sestavení nové jednotky, která měla být již určena pro městskou rychlodráhu s pozemními i podzemními úseky.<ref>Mara, s. 80–81.</ref>
== Jednotka R2 ==
Nová jednotka nesla označení Tatra R2, byla opatřena pantografy pro sběr proudu z troleje a její zkoušky pokračovaly na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|ŽZO Cerhenice]]. Ty byly ukončeny v roce 1974, po nich schvalovací komise doporučila pokračovat ve vývoji a v nalezení vhodných zákazníků. K tomu však již nedošlo a prototypová jednotka R2 zůstala odstavena.<ref>Mara, s. 89–90.</ref> V roce 1977 byla odprodána [[Technické muzeum v Brně|Technickému muzeu v Brně]], avšak až do roku 1980 zůstala odstavena na ŽZO. Během let 1980 a 1981 byla postupně převezena do Brna, kde však nebyla umístěna v [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|muzejním areálu v Líšni]]. Nadále chátrala pod širým nebem a protože jiné instituce o ni neměly zájem, byla v roce 1986 nakonec zlikvidována.<ref>Mara, s. 91–102.</ref>
== Osud projektu R1 ==
O tom, že jednotky R1 do pražského metra nikdy nevyjedou, bylo rozhodnuto ještě před jejich první zkušební jízdou. Problém činily zejména kapacitní možnosti Tatry Smíchov vyrábět vozy R1 v požadovaném množství
== Současný stav ==
Žádný vůz typu R1 se do dnešní doby nedochoval. Ve střešovickém [[Muzeum městské hromadné dopravy v Praze|muzeu MHD]] je vystaven model jednotky v měřítku 1:10 z let 1969–1970. Jeden z podvozků zrušených vozů R1 byl v roce 1980 předán [[Žilinská univerzita v Žiline|Vysoké škole dopravy a spojov v Žiline]], kde však byl v roce 2007 sešrotován.<ref>Mara, s. 102.</ref>
Šéfkonstruktér projektu Ing. Antonín Honzík se na sklonku své kariéry ještě stihl podílet na vývoji
==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
▲Šéfkonstruktér projektu Ing. Antonín Honzík se na sklonku své kariéry ještě stihl podílet na vývoji souprav [[Souprava metra M1|M1]] pro pražské metro, které nyní utváří vozový park trasy C.
* {{Citace monografie | příjmení = Mara | jméno = Robert | spoluautoři = a kol. | titul = Projekt R1 aneb Vozidlo, které nedostalo šanci | vydavatel = Pavel Malkus, dopravní vydavatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 144 | isbn = 978-80-87047-08-8}}
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat}}
* Jan Bonev: [http://www.metroweb.cz/metro/R1/R1.htm Prototyp R1], Metroweb.cz
* J. Skalický, K. Bělohlavý, P. Lokaj: [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10209988352-zaslapane-projekty/409235100061001-prazske-metro/ Zašlapané projekty: Pražské metro], Česká televize
|