Tatra R1: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zdroj?
doplnění a upřesnění dle literatury
Řádek 1:
[[Soubor:Muzeum MHD, vlak metra Tatra R1.jpg|thumb|Model jednotky Tatra R1]]
'''Tatra R1''' je rychlodrážní jednotka z produkce [[ČKD]] Tatra Smíchov vyvíjená pro [[Metro v Praze|pražské metro]]. JednáJednalo se o dvouvozovou neprůchozí jednotku s automatickými spřáhly na čelech. Spřahovatelnost těchto jednotek měla umožnit provoz až šestivozových souprav.
 
== Vývoj ==
Řádek 5 ⟶ 6:
 
== Výroba a zkoušky ==
V letech 1970 a 1971 byly na Smíchově vyrobeny dvě dvouvozové jednotky R1. Dne 5. 5.května 1971 se první jednotka R1 rozjela vlastní silou po zkušební trati v [[Depo Kačerov|depu Kačerov]]. Ačkoliv se již během zkoušek na Kačerově vědělo, že jednotky R1 do pražského metra nevyjedou, ČKD chtělo získat zkušenosti z provozu takových souprav, aby je mohlo nabídnout pro případný export. Jedním z uvažovaných měst, kde by mohl vzniknout systém lehkého metra s vozy podobnými R1, byla například také [[Nosný systém městské hromadné dopravy v Bratislavě|Bratislava]].
 
Dne 14. ledna 1972 došlo během zkoušek jedné z jednotek na Kačerově k těžké havárii, když zkoušená jednotka narazila do druhé, jež byla odstavena. Podle následného vyšetřování byla nehoda zapříčiněna mikrospánkem strojvedoucího.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mara | jméno = Robert | spoluautoři = a kol. | titul = Projekt R1 aneb Vozidlo, které nedostalo šanci | vydavatel = Pavel Malkus, dopravní vydavatelství | místo = Praha | rok = 2008 | strany = 67–69 | isbn = 978-80-87047-08-8}} [Dále jen Mara.]</ref> Dva vozy byly vážněji poškozeny (později byly rozebrány), dva méně poškozené vozy byly opraveny a ČKD je využilo k sestavení nové jednotky, která měla být již určena pro městskou rychlodráhu s pozemními i podzemními úseky.<ref>Mara, s. 80–81.</ref>
Za velmi spekulativních okolností došlo během zkoušek jedné z jednotek na Kačerově k problému s brzdami a následnému nárazu do druhého vlaku. ČKD však vývoj nevzdávalo, a tak sestavilo ze dvou nepoškozených vozů novou jednotku. Ta nesla označení Tatra R2, byla opatřena pantografy pro sběr proudu z troleje a její zkoušky pokračovaly na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|ŽZO Cerhenice]].
 
== Jednotka R2 ==
Nová jednotka nesla označení Tatra R2, byla opatřena pantografy pro sběr proudu z troleje a její zkoušky pokračovaly na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|ŽZO Cerhenice]]. Ty byly ukončeny v roce 1974, po nich schvalovací komise doporučila pokračovat ve vývoji a v nalezení vhodných zákazníků. K tomu však již nedošlo a prototypová jednotka R2 zůstala odstavena.<ref>Mara, s. 89–90.</ref> V roce 1977 byla odprodána [[Technické muzeum v Brně|Technickému muzeu v Brně]], avšak až do roku 1980 zůstala odstavena na ŽZO. Během let 1980 a 1981 byla postupně převezena do Brna, kde však nebyla umístěna v [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|muzejním areálu v Líšni]]. Nadále chátrala pod širým nebem a protože jiné instituce o ni neměly zájem, byla v roce 1986 nakonec zlikvidována.<ref>Mara, s. 91–102.</ref>
 
== Osud projektu R1 ==
O tom, že jednotky R1 do pražského metra nikdy nevyjedou, bylo rozhodnuto ještě před jejich první zkušební jízdou. Problém činily zejména kapacitní možnosti Tatry Smíchov vyrábět vozy R1 v požadovaném množství vyrábět. V té době se zde totiž vyráběly tramvaje T3 pro celý východní blok. Vývoj zcela nového typu vozů pro pražské metro by také pravděpodobně nazaručilnezaručil zahájení jeho provozu v roce 1974. Prototypové vozy měly problémy, které spočívaly hlavně v nízké tuhosti vozové skříně. Rozhodnutí, že jednotky pro pražské metro dodá ruský výrobce -, [[Metrovagonmaš|Mytiščinský strojírenský závod]], bylo ale také politické. Ruský výrobce poté pro první [[C (linka metra v Praze)|trasu C]] dodal [[Souprava metra Ečs|vozy typu [[Ečs]]. Tyto soupravy byly oproti Tatře R1 zastaralé, cožavšak můžeměly býtkonstrukci důvodem, proč Tatra R1 a Ečs nikdy nestanuly na kolejích vedlevyzkoušenou sebeprovozem, přestoženeboť byly současníky.odvozené Naz bezvýsledné ukoneční projektu českých rychlodrážních souprav měla největší vliv doba po rocevozů [[Pražskésouprava jarometra 1968E|1968typu E]] doprovozovaných kterév seSSSR.<ref>Mara, tyto pokrokové vozys. rodily51–61.</ref>
 
== Současný stav ==
Žádný vůz typu R1 se do dnešní doby nedochoval. Ve střešovickém [[Muzeum městské hromadné dopravy v Praze|muzeu MHD]] je vystaven model jednotky v měřítku 1:10 z let 1969–1970. Jeden z podvozků zrušených vozů R1 byl v roce 1980 předán [[Žilinská univerzita v Žiline|Vysoké škole dopravy a spojov v Žiline]], kde však byl v roce 2007 sešrotován.<ref>Mara, s. 102.</ref>
 
Šéfkonstruktér projektu Ing. Antonín Honzík se na sklonku své kariéry ještě stihl podílet na vývoji souprav [[Souprava metra M1|souprav M1]] pro pražské metro, které nyní utváří vozový park trasy C.
 
== Jednotky R1 dnesOdkazy ==
=== Reference ===
Žádný vůz typu R1 se do dnešní doby nedochoval. Ve střešovickém muzeu MHD si mohou návštěvníci prohlédnout detailní model tohoto unikátního vlaku. Po dokončení zkoušek v Cerhenicích měla být souprava R2 vystavena v [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|Technickém muzeu Brno Líšeň]]. Namísto toho však byla v Brně potichu sešrotována.{{Chybí zdroj}}
<references/>
 
=== Literatura ===
Šéfkonstruktér projektu Ing. Antonín Honzík se na sklonku své kariéry ještě stihl podílet na vývoji souprav [[Souprava metra M1|M1]] pro pražské metro, které nyní utváří vozový park trasy C.
* {{Citace monografie | příjmení = Mara | jméno = Robert | spoluautoři = a kol. | titul = Projekt R1 aneb Vozidlo, které nedostalo šanci | vydavatel = Pavel Malkus, dopravní vydavatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 144 | isbn = 978-80-87047-08-8}}
 
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat}}
* Jan Bonev: [http://www.metroweb.cz/metro/R1/R1.htm Prototyp R1], Metroweb.cz
* J. Skalický, K. Bělohlavý, P. Lokaj: [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10209988352-zaslapane-projekty/409235100061001-prazske-metro/ Zašlapané projekty: Pražské metro], Česká televize