Comptonova gama observatoř: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel J. (diskuse | příspěvky)
Rafus (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 27:
'''Comptonova gama observatoř''' či '''Compton Gamma Ray Observatory''' (zkráceně '''Compton GRO''' nebo '''CGRO''') byla [[dalekohled|observatoř]], která na [[Oběžná dráha|oběžné dráze]] [[Země]] ve výšce 450 kilometrů pořizovala snímky nejenergičtějších procesů ve [[vesmír]]u, jako jsou [[sluneční erupce]], [[gama záření|vzplanutí gama záření]], [[pulsar]]y, výbuchy [[nova|nov]], [[supernova|supernov]], [[černá díra|černé díry]] atd.
 
Observatoř vynesl do výše 450 kilometrů vynesl v roce [[1991]] při letu [[STS-37]] americký [[Space Shuttle|raketoplán]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]]. Dalekohled předával na [[Země|Zemi]] obrazy neovlivněné zemskou [[Atmosféra|atmosférou]]. Jeho umístění mimo zemskou [[atmosféra|atmosféru]] mu umožňovalo pořizovat a lokalizovat polohu bodových zdrojů gama záření s přesností na zlomky stupně.
 
Compton GRO byl součástí série [[Velké observatoře|Velkých kosmických observatoří]], kterou vypracovala americká [[NASA]]. Dalšími observatořemi jsou [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] (''Hubble Space Telescope''), [[Rentgenové záření|rentgenový]] teleskop [[Chandra]] (''Chandra X-ray Observatory'') a [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] (''Spitzer Space Telescope''). Další velký kosmický dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), který má být vypuštěn po roce [[2013]] a který bude určený pouze pro zkoumání vesmíru v infračervené oblasti spektra.<ref>{{Citace elektronické monografie