Výpustek: Porovnání verzí

[[Jeskyně]] byla známá již od nepaměti, osídlena byla již před 15 000 lety. První zprávy o jeskyni pocházejí z roku [[1608]] , kdy byla jeskyně popisována jako Dračí jeskyně nedaleko Křtin. Jeskyně byla podrobně zmapovanázmapována a prozkoumanáprozkoumána v devatenáctém století [[Hugo František Salm|Hugo Františkem Salmem]] a později [[Karel Absolon|Karlem Absolonem]], délka známých chodeb dosahuje okolo dvou kilometrů. Na začátku dvacátého století se v jeskyni těžily [[fosfáty]], přičemž došlo ke zničení většiny možných archeologických nálezů (bylo zachráněno šest koster [[jeskynní medvěd|jeskynních medvědů]] a také jedna kompletní kostra [[lev jeskynní|lva jeskynního]], které jsou vystaveny v muzeích v [[Brno|Brně]] a ve [[Vídeň|Vídni]]).

Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]], od roku [[1936]], armáda první republiky jeskyni násilným způsobem upravila a v jeskynních chodbách pod přístřešky skladovala munici (od roku [[1938]]), kterou si po obsazení republiky [[15. březen|15. března]] [[1939]] odvezla německá armáda neznámo kam. Německá armáda se do jeskyně vrátila v roce [[1943]] a vybudovala zde (podobně jako v sousední [[Býčí skála|Býčí skále]] a jiných jeskyních Moravského krasu) podzemní továrnu, kde se vyráběly části leteckých motorů. Vyráběla se zde palivová vstřikovací čerpadla pro letecké motory Daimler-Benz třídy DB 601-605. Tato továrna měla krycí označení Dinar. V továrně pracovalo 1200 totálně nasazených českých občanů. Pracovali v nepřetržitém provozu, dvě směny po 12 hodinách, v jedné směně 600 pracovníků. Němci jeskyni opustili kolem [[12. duben|12. dubna]] [[1945]], když předtím stroje v podzemní továrně zničili výbušninami a požárem. Jeskyně poté zůstala opuštěná, zdevastovaná a víceméně volně přístupná.