nepravidelný (vlnkovitý) knoflík má nerovný povrch. Důležité je, že
knoflík nesmí nikde dřít šitý materiál, nesmí porušovat nit (musí být
zajištěna hladkost ouška, dírek).<br /> Z perleti se vyráběly téměř výhradně knoflíky. Pouze někteří jednotlivci se zabývali zhotovováním ozdobných předmětů, jako například spon, kalamářů, kazet, odznaků a podobně. Při výrobě knoflíků se perleť nejdříve vrtala, potom brousila, točila (knoflíkům se dávsldával tvar či fazóna). Nato se dírkovaly, opalovaly, leštily a konečně našívaly na karty, to je na stříbrný nebo modře lakovaný papír po tuctech (dvanácti kusech) nebo veletuctech (144 kusech). Našité knoflíky pro svoji bělostnost a perleťový lesk byly velmi pěkné. Velikost knoflíků se udává sudými čísly. Od nejmenších 8 (osmiček) postupně do 60. Obyčejné košilové knoflíky jsou 18 (osmnáctky) a mají v průměru asi 11 mm. Tvar knoflíků, čili fazon se značí jmény – parizky, ostré, misky, talířky, vulsty, khesle a zaleží na vyhloubení středu i podoby okraje. Podle jakosti se knoflíky třídí na 7 druhů. Práce perleťářů bývala těžká, namáhavá, poněvadž se většinou vykonávala na soustruzích poháněných šlapáním. Pouze málo dílen si později zařídilo pohon strojů motory naftovými nebo i elektrickými. Dírkování se provádělo na strojích podobných šicím strojům po dvou nebo čtyřech dírkách. Tuto práci a našívání knoflíků na kartony obstarávaly ženy. V Předíně byli též dovední barvíři, kteří knoflíky barvením přizpůsobili kůži a látkám, na něž se našívaly.
Nitěné knoflíky jsou používané jako prádlové knoflíky, jsou vyráběny navíjením příze
na hladké zinkové kroužky. Podle provázání příze se dělí na loukoťové a věnečkové.<br />
