Pálí: Porovnání verzí

buddhistická literatura v [[Indie|Indii]], [[Myanmar|Barmě]], [[Thajsko|Thajsku]], [[Laos]]u, [[Kambodža|Kambodži]] a na [[ŠríSrí Lanka|Srí Lance]]

'''Páli''' je některými badateli považován za středo-[[indoárijské jazyky|indoárijský]] [[prákrt]] (široká skupina jazyků starověké Indie). Patří k nejslavnějším [[prákrt]]ům, jelikož jsou v něm sepsány texty [[Théraváda|théravádového]] [[buddhismus|buddhismu]] (známé jako [[pálijský kánon]] nebo [[Tipitaka]]), celý kánon byl sepsán na [[ŠríSrí Lanka|Srí Lance]] v 1. století n. l.

Páli je psáno v mnoha druzích písma – [[brahmíbráhmí]], [[dévanágarí]] a dalších typech indického písma, dokonce i v [[latinka|latince]]. Přepis do latinky byl navržen [[Thomas William Rhys Davids|T.W.Rhys Davidsem]], zakladatelem [[Pali Text Society]].

}}</ref> Oskar von Hinuber spekuluje, že páli možná vzniklo jako forma [[lingua franca]] nebo jako obchodní jazyk používaný v době [[Ašóka|Ašókovy]] říše, čili v době rozšíření [[buddhismus|buddhismu]] na [[ŠríSrí Lanka|Srí Lanku]] (podle buddhistických pramenů vyslal na [[Šrí Lanka|Srí Lanku]] císař [[Ašóka]] mnichy vedené svým synem [[arahant]]em [[Mahinda|Mahindou]]). Páli bylo již tehdy zcela zřejmě [[literární jazyk]], který byl používán k záznamu celé [[Tipitaka|Tipitaky]]. Poté co byl pálijský kánon přenesen na [[Šrí Lanka|Srí Lanku]], byl stále uchováván jako celek v páli, zatímco komentářová tradice, která ho doprovázela (dle informací poskytnutých [[Buddhaghóša|Buddhaghósou]]) byla přeložena do [[sinhálština|sinhálštiny]] a uchovávána v místních jazycích po několik generací.

Avšak na indické pevnině bylo nakonec páli nahrazeno [[sanskrt]]em, literárním a náboženským jazykem po sestavení klasického [[sanskrt]]u učencem [[Panini]]m. Páli na [[Šrí Lanka|Srí Lance]] vstoupilo do období úpadku pravděpodobně kolem [[5. století]] n.l. (zatímco význam [[sanskrt]]u na pevnině vzrůstal), ale nakonec přežilo. Dílo [[Buddhaghósa|Buddhaghósovo]] neslo zásadní podíl na znovuoživení páli jako významného jazyka buddhistických učenců. Vissudhimagga a další komentáře, které [[Buddhaghósa]] zkompiloval, kodifikovaly a završily sinhálskou komentářovou tradici, která byla uchovávána a rozšiřována na [[Šrí Lanka|Srí Lance]] od [[3. století]].

V současné době je páli studováno hlavně jako prostředek z získání přístupu k buddhistickým textům a je v něm recitováno při rituálech [[Théraváda|théravádového]] [[buddhismus|buddhismu]]. Světská pálijská literatura jako kroniky, lékařské texty a nápisy má také obrovský historický význam. Velká centra výuky páli se nacházejí v tradičních théravádových zemích jako [[ŠríSrí Lanka]] a v zemích jihovýchodní [[Asie]] jako [[Myanmar]], [[Thajsko]], [[Laos]] a [[Kambodža]]. Úpadek pálijské učenosti na indickém [[subkontinent]]u byl završen muslimským vpádem do [[Indie]] ve [[12. století]]. Od [[19. století]] nejrůznější společnosti pro obnovení studia páli v [[Indie|Indii]] začaly strhávat pozornost na jazyk a jeho literaturu, snad mezi nejvýznamnější patří [[Maha Bodhi Society]] založená [[Anagárika Dharmapála|Anagárikou Dharmapálou]].

V [[Evropa|Evropě]] [[Pali Text Society]] se sídlem ve [[Spojené království|Velké Británii]] byla hlavní silou v prosazování studia páli mezi západními učenci od jejího založení v roce [[1881]]. Společnost publikovala romanizované edice páli společně s mnoha anglickými překlady těchto pramenů. Jedním z důvodů založení [[Pali Text Society]] byla snaha kompenzovat nedostatek finančních prostředků shromažďovaných ke konci [[19. století]] v [[Anglie|Anglii]] na rozvoj [[indologie]]. [[Anglie]] nebyla zdaleka tak mocná ve studiu [[sanskrt]]u a [[prákrt|prákrtských jazyků]] jako [[Německo]], [[Rusko]] nebo dokonce [[Dánsko]]. Mnozí jsou toho názoru, že taková situace přetrvává dodnes. Bez inspirace pocházející z držby kolonií (např. Brity okupovaná [[ŠríSrí Lanka]] a [[Myanmar|Barma]]) instituce jako [[Dánská královská knihovna]] vybudovaly významnou sbírku pálijských rukopisů a silnou tradici studia páli.

Postkanonické páli (tj. páli z doby po sestavení pálijského kánonu) ukazuje některá přímá osvojení technického slovníku ze [[sanskrt]]u a několik vypůjčených slov z místních jazyků v zemích, kde páli bylo používáno (např. na [[ŠríSrí Lanka|Srí Lance]] byla přidána do páli [[sinhálština|sinhálská]] slova). Tato použití cizích slov odlišuje páli nalézané v [[Suttapitaka|Suttapitace]] od pozdějších kompilací, jako jsou komentáře k pálijskému kánonu nebo lidové [[Džátaky]]. Na základě těchto vypůjčených slov se provádí srovnávací studie a datování jednotlivých textů.

Je nutné zmínit, že stále existuje propast mezi filozofií raného [[buddhismus|buddhismu]] a souběžným brahmánským učením středoindické periody. Tyto rozdíly zahrnují i představy ohledně samotných posvátných jazyků. Zatímco o [[sanskrt]]ských slovech se v [[hinduismus|hinduismu]] věří, že jsou součástí jevu, který popisují, naopak v [[buddhismus|buddhismu]] se o pálijských pojmech míní, že mají pouze konvenční význam. [[Sanskrt]], páli a [[džinistický prákrt|džinistické prákrty]] byly v lidové literatuře příslušného regionu často popisovány jako jazyky, jimž hovořili bohové nebo významné duchovní osobnosti (dle [[Théraváda|théravádové]] tradice jazykem páli hovořil [[Gautama Buddha|Buddha]]) a zastánci těchto jazyků o nich tvrdili, že mají nadpřirozený původ nebo nadpřirozený účinek. Do dnes je v mnoha [[Théraváda|théravádových]] zemích rozšířena představa, že recitace některých veršů či [[sútra|sutt]] v pálí má zvláštní účinek, příkladem může být recitace [[Angulimála|Angulimálových]] veršů v pálí, o kterých se na [[Šrí Lanka|Srí Lance]] věří, že mohou zmírnit porodní bolesti. V [[Thajsko|Thajsku]] je rozšířena víra, že recitace části [[AbhidhammapitakaAbhidhamma|Abhidhammapitaky]] je prospěšná nedávno zesnulým příbuzným a tato ceremonie pravidelně zabírá až sedm dní. Je zajímavé, že v pozdějších textech není nic, co by se vztahovalo k této [[Thajsko|thajské]] představě a původ tohoto zvyku je nejasný.

Historicky je doloženo, že první záznam [[pálijský kánon|pálijského kánonu]] byl pořízen na [[ŠríSrí Lanka|Srí Lance]]. Tento záznam vycházel z předchozí ústní tradice. Při převodu psaného páli byl vytvořen univerzální systém hlásek, ale psané páli je vyjádřeno ve mnoha druzích konkrétních písem. To je matoucí pro většinu „Zápaďáků“, kteří mají tendenci předpokládat, že jedno písmo musí být nevyhnutelně spojeno s jedním fonetickým souborem [[foném]]ů (významovotvorná hláska v jazyce). Rané pálijské nápisy vytvořené během vlády [[císař]]e [[Ašóka|Ašóky]] byly psané v písmu [[brahmíbráhmí]]. Na [[Šrí Lanka|Srí Lance]] byly texty zaznamenány v sinhálském písmu. Další místní písma (nejvýznamnější barmské a thajské) byly používány k záznamu páli a v [[19. století]] byl zaveden standardní romanizovaný systém, aby bylo umožněno snadnější studium páli na Západě. Nedávno byly pálijské texty reprodukovány také v [[devanágarídévanágarí]] a mongolskému písmu, aby tak bylo usnadněno rozsáhlejší studium.