Veselí nad Lužnicí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 42:
Tvrz Na Talíří, která předcházela budování města Zvaného na Talíři posléze Veselí, podle tehdy vládnoucího rodu pánů z Veselí, prokazatelně příslušníkům střední šlechty, ale z hlediska vojenské síly podléhající rodu Rožmberků, takže existující samostatné vlády v průběhu 12. století ale končící již v polovině 13. století převzetím moci i nad nevýraznou šlechtickou památkou právě "Na Talíři", kde po 4-5 generací tato stará česká šlechta rodu Veselých rozhodně vládla. Interní boj mezi Lubkovicem a pány z Veselí byl předem prohraný a páni z Veselí opustili koncem 13. století celou obec a přesídlili do Českého Krumlova, kde již žili převážně měšťanským způsobem života. Určité snahy o návrat do rodiště předků se objevily v 15. století akonto změn vlastnických poměrů ve prospěch panovníka a tedy i zde žijícího prostého, spíše úřednického lidu.
Jaroslav Heyrovský (nar. 20. prosince 1890, jeho matka za svobodna Anna Veselá) přiznává a dokládá genealogickou souvislost s prvními pány z tvrze na Talíři, zvanými Páni z Veselí. Odchodem rodu z Veselích do Českého Krumlova mizí i toto pojmenování (mimo jiné se stříbrným lvem v rudém poli a zlatými doplňky – tedy původní erbovní znak pánů z Veselí pro tento rod mizí a stává se erbem města Veselí Nad Lužnicí). Potomci rodu Veselých, nyní již nazývaní občanským jménem Veselý, Veselá, jsou přímými předky prvního laureáta Nobelovy ceny v českých zemí. Převážná část rodu Veselých pak o sto let později opouští Český Krumlov a přesídluje na Vysočinu, kde se živí stavitelstvím, a je následně poznamenána vysokými ztrátami mužských příslušníků v bojích 1. světové války.
Dějiny rodu Jaroslava Heyrovského podávají poměrně přesné informace o důvodech a genezi rodu z původem staroveselské tvrze (Na Talíři) až do městských krumlovských domů.
| |||