Černoboh: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 21 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q587825) |
přepracování hesla |
||
Řádek 1:
'''Černoboh''' (''Zcerneboch'', ''Cernebog'', ''Crnobog'', ''Zernebuch'') je božstvo [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] zmiňované ve [[12. století]] [[Helmold z Bosau|Helmoldem z Bosau]]. Ten o něm píše:
{{Citát|Mají pak Slované podivnou pověru, neboť při svých hodech a pitkách podávají do kola číši, nad níž pronášejí slova, ať nedím požehnání, nýbrž proklínání, ve jménu bohů svých, dobrého totiž i zlého, vyznávajícíce, že dobrý bůh řídí všechen zdar a prospěch, zlý pak všeliké neštěstí. Proto také nazývají svým jazykem Diabol nebo Černoboh (Zcerneboch), to jest černý bůh.<ref name="Pitro139">{{Citace monografie
| příjmení = Pitro
| jméno = Martin
| titul = Bohové dávných Slovanů
| vydavatel = ISV
| místo = Praha
| rok = 2002
| strany = 139
| isbn = 80-85866-91-9
| příjmení2=Vokáč
| jméno2=Petr
}}</ref>}}
Černoboh nejspíše nebyl konkrétním kmenovým božstvem, ale [[Personifikace|personifikovaná]] představa negativního aspektu osudu jedince.<ref name="Pitro139"/>} Jeho protikladem mohlo být hypotetické božstvo [[Bělboh]]. Víra v existenci Černoboha mohla vzniknout pod vlivem [[křesťanství]] a jeho opozice [[Ďábel|Ďábla]] a [[Bůh|Boha]]. [[Naďa Profantová]] uvádí i místní jména spojená s Černobohem, jistou horu ve [[Slezsko|Slezsku]] a [[Istrie|istrijský]] hrad Cernohradus zmiňovaný již v roce [[1102]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Profantová
| jméno = Naďa
| odkaz na autora = Naďa Profantová
| příjmení2 = Profant
| jméno2 = Martin
| odkaz na autora2 = Martin profant
| titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 58
| isbn = 80-7277-219-8
}}</ref> Jméno [[Lužice|lužické]] hory [[Czorneboh|Czorneboh]] je až pozdějšího původu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bobková
| jméno = Lenka
| odkaz na autora = Lenka Bobková
| titul = Horní a Dolní Lužice
| vydavatel = Libri
| rok = 2008
| strany = 21
| isbn = 978-80-7277-382-4
}}</ref> S Černobohem může být totožný bůh [[Černohlav|Tiarnaglofi]] zmiňovaným v [[Knýtlinga saga]].<ref name="Pitro139"/>
== Obětiště ve Skalsku ==
13. července [[1852]] sedlák Josef Kabeš na svém statku ve [[Skalsko|Skalsku]], poblíž [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], kopal nový vchod do sklepa. Během kopání na neznámou podzemní místnost. O nálezu se dozvěděl právě ve Skalsku pobývající amatérský [[Archeologie|archeolog]] [[Václav Krolmus]] a na místě nalezl kámen na kterém četl v runovém písmu slovo Raksi. To spojil s indickým [[Rákšasa|rakšásou]] a slovanským [[Rarog|raráškem]]. Nalezl i další nápis, ale ten se mu nepodařilo rozluštit. Domnělou svatyni připsal polabskému božstvu Černobohovi a roku [[1857]] v [[Praha|Praze]] vydal brožurku ''Poslední božiště Černoboha s runami na Skalsku, v kraji Boleslavském, v Čechách''. Nakonec rozluštil i další nápisy a vyložil je jako další zasvěcení, například i [[Blízký východ|blízkovýchodnímu]] [[Baal|Baalovi]].
Už v době vydání knihy existovali pochybnosti o správném výkladu nálezu, ale za Krolmusova života, vzhledem k jeho stáří a zásluhám, se žádná kritika neobjevila.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sklenář
| jméno = Karel
| titul = Archeologie a pohanský věk
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2000
| strany = 122
| isbn = 80-200-0638-9
}}</ref>Roku [[1865]] vydal o božišti v [[Památky archeologické|Památkách archeologických]] článek [[František Xaver Josef Beneš]], kde zpochybnil existenci run na kamenech a funkci sklepa jako božiště. Připustil však že mohlo jít o pohanské pohřebiště. Ve skutečnosti se jedná o sklep z [[16. století]], případně nanejvýše středověký.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sklenář
| jméno = Karel
| titul = Archeologie a pohanský věk
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2000
| strany = 123
| isbn = 80-200-0638-9
}}</ref>
== Zdroje ==
<references/>
{{Slovanská mytologie}}
| |||