Wikipedie

Balduin I. Jeruzalémský: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m WPCleaner v1.29 - Opraven odkaz na rozcestník - Janov; k opravě odkaz na rozcestník - Suverén / Opraveno pomocí WP:WCW - Opakovaná reference - Opravy pravopisu a typografie
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 370 editací
m bot narovnal odkaz za použití AWB
Řádek 2:
| jméno = Balduin I.
| titul = Král jeruzalémský
| obrázek = [[Soubor:Baldwin I of Jerusalem.jpg|Král Balduin I.]]
| popisek =
| vláda = [[1100]]–[[1118]]
| korunovace = [[25. prosinec|25. prosince]] 1100
| tituly = hrabě edesský, král jeruzalémský
| celé jméno =
| předchůdce = [[Godefroy z Bouillonu|Godefroi z Bouillonu]]
| následník = [[Balduin II. Jeruzalémský]]
| partner1 = I. Godvera z Toeni
| partner2 = II. [[Arda Arménská]]
| partner3 = III. [[Adéla del Vasto|Adelheida del Vasto]]
| potomstvo =
| rod =
| dynastie =
| hymna =
| motto =
| otec = [[Eustach II. z Boulogne]]
| matka = [[Ida z Boulogne]]
| narozen = mezi [[1061]] a [[1066]]
| místo narození =
| úmrtí = [[2. duben|2. dubna]] [[1118]]
| místo úmrtí = [[Aríš|El-Aríš]], dnešní [[Egypt]]
| pochován =
| místo pochování = [[Chrám Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě
}}
Řádek 35:
== Mládí ==
[[Soubor:Ida syni.jpg|thumb|upright=1.0|left|Rozloučení s matkou ''(středověká iluminace z Písně o Antiochii)'']]
Balduin se narodil pravděpodobně po roce [[1060]] a pocházel z rodu vznešeného: jeho otec [[Eustach II. z Boulogne]] i matka [[Ida z Boulogne]], dědička dolnolotrinského vévodství, byli z rodu [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. Měl minimálně dva sourozence – bratry [[Eustach III. z Boulogne|Eustacha]] a [[Godefroy z Bouillonu|Godefroie]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Heller | jméno = Johannes | spoluautoři = | titul = Genealogia ducum Brabantiae heredum Franciae | vydavatel = | místo = Hannover | rok = 1880 | počet stran = | isbn = | jazyk = latinsky | url = http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000865_00399.html?sortIndex=010%3A050%3A0025%3A010%3A00%3A00&sort=score&order=desc&context=Genealogia+ducum+Brabantiae+heredum+Franciae&subSeriesTitle_str=&hl=false&fulltext=Genealogia+ducum+Brabantiae+heredum+Franciae| strany = 389}}</ref> Podnikavý a energický Balduin byl nejmladším z&nbsp;bratrů<ref name="runcimanI146">{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = I. The First Crusade and the Foundation of the Kingdom of Jerusalem | typ svazku = díl | kapitola = The princes and the Emperor | strany = 146 | isbn = 0-521-34770-X | jazyk = anglicky | poznámka = Dále jen ''Runciman I.''}}</ref> a měl se stát [[duchovní]]m – byl kanovníkem v [[Lutych]]u, [[Remeš]]i a [[Cambrai]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Balard | jméno = Michel | titul = Encyclopedia of the Middle Ages | editoři = André Vauchez, Barrie Dobson, Michael Lapidge | místo = Chicago | vydavatel = Fitzroy Dearborn Publishers | rok = 2000 | svazek = 1: A-J | typ svazku = díl | kapitola = Baldwin I of Jerusalem | typ kapitoly = heslo | strany = 142 | isbn = 9781579582821 | jazyk = anglicky}}</ref> Před rokem [[1086]] se změnila jeho životní dráha a stal rytířem, protože již roku 1086 spolu s Eustachem organizoval pomoc pro Godefroie, jenž byl obléhán v pevnosti Stenay.<ref>{{Citace monografie |příjmení = Andressohn | jméno = John Carl | titul = The ancestry and life of Godfrey of Bouillon | místo = Freeport | vydavatel = Books for Libraries Press | rok = 1972 | kapitola = Godfrey's Life before the Crusades | strany = 39-40 | isbn = 0-8369-8114-6 | jazyk = anglicky}}</ref> V roce [[1095]] získal Balduin od verdunského biskupa hrabství [[Verdun]] (které Godefroi získal patrně po bitvě u Stenay, ale později jej biskupovi prodal).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Murray | jméno = Alan V | titul = The Crusader Kingdom of Jerusalem : a dynastic history 1099-1125 | místo = Oxford | vydavatel = Unit for Prosopographical Research | rok = 2000 | edice = Occasional publications of the Oxford Unit for Prosopographical Research | svazek edice = 4 | kapitola = The Origins of the Bouillon-Boulogne Dynasty | strany = 35 | isbn = 1900934035 | jazyk = anglicky}}</ref><ref name="Kovarik112">{{citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kovařík (spisovatelhistorik) | titul = Meč a kříž : (1066–1214) : rytířské bitvy a osudy I | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 278 | isbn = 80-204-1289-1 | strany = 112 | poznámka =Dále jen ''Kovařík''}}</ref> Téhož roku (1095) byla papežem [[Urban II.|Urbanem II.]] vyhlášena na [[Clermontský koncil|clermontském koncilu]] [[první křížová výprava]]<ref name="hroch7">''Hrochová'', str. 7</ref> a krátce poté Balduin spolu se svými staršími bratry Godefroiem a Eustachem přijal kříž,<ref name="hroch22">''Hrochová'', str. 22</ref> který měli jako symbol jednoty účastníci výpravy přišitý na oděvech.<ref>{{citace monografie | příjmení = Contamine | jméno = Philippe | odkaz na autora = | titul = Válka ve středověku | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 485 | isbn = 80-7203-615-7 | strany = 81 | poznámka = Dále jen ''Contamine''}}</ref>
 
== Kruciáta ==
Řádek 43:
 
{{Citát|Když se všichni shromáždili a když se dostavil i Godefroi, složila všechna hrabata přísahu. Jeden z šlechticů měl tu drzost, že si sedl na císařský trůn. Císař to snesl beze slova, protože už si dlouho byl vědom zpupnosti Latinů. Hrabě Balduin však přistoupil k šlechtici, vzal ho za ruku a s výčitkami jej odtamtud odvedl:„Něco takového jsi neměl dělat, zvláště když jsi císařovi složil vazalský slib. Byzantští císařové nejsou zvyklí na to, aby jejich poddaní v jejich blízkosti seděli. Ti, kdo se stali vazaly jeho císařského Veličenstva, musejí zachovávat zyvky jeho země“...|[[Anna Komnéna|Anna Komnena]]<ref name="alexias306">{{Citace monografie | příjmení = Komnéné | jméno = Anna | odkaz na autora = Anna Komnéna | titul = Paměti byzantské princezny | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 565 | strany = 306 | isbn = 80-207-0527-9 | poznámka = Dále jen ''Anna Komnena''}}</ref>|200}}
 
=== Putování Malou Asií ===
[[Soubor:Dorylee2.jpg|thumb|upright=1.2|Bitva u&nbsp;Dorylea ''(středověká miniatura z přepisu díla [[Vilém z Tyru|Viléma z&nbsp;Tyru]])'']]
Řádek 58:
[[Soubor:Baldwin of Boulogne entering Edessa in Feb 1098.JPG|thumb|upright=1.0|Balduin z&nbsp;Bouillonu vstupuje do Edessy ''(obraz [[Joseph-Nicolas Robert-Fleury|J.-N. Roberta-Fleuryho]] z roku 1840)'']]
Balduin byl pro přijetí Thorovy nabídky, ale jeho arménští rádcové nesouhlasili. Arméni nenáviděli Thorose proto, že byl ortodoxního vyznání, nikoli monofysitického jako většina Arménů{{#tag:ref|Na čtvrtém ekumenickém koncilu konaném roku 451 v&nbsp;Chalkedonu bylo usneseno, že Kristus má dvě odlišné přirozenosti, které jsou však spojeny v jedné osobě. Monofysitismu (''monos'' – jediný, ''fysis'' – podstata, přirozenost), učení o tom, že se po Kristově vtělení z jeho tělesné a božské podstaty stala jediná přirozenost, která nebyla stejná s lidskou tělesností,<ref name="zast53-54">{{Citace monografie | příjmení = Zástěrová | jméno = Bohumila | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Byzance | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1992 | poznámka = Dále jen ''Zástěrová'' | stránky = 53–54 | isbn = 80-200-0454-8}}</ref> se však Arméni drželi i po jeho oficiálním odsouzení.<ref name="hroch40">''Hrochová'', str. 40</ref>|group="pozn."}} a to mohlo Balduinovi přijít vhod. Odporující rádcové byli vyhnáni, Balduin nabídku přijal a&nbsp;[[6. únor|6.&nbsp;února]] roku [[1098]] se dostavil do Edessy jako spoluvladař a následník trůnu. Thoros se však Balduina [[osvojení|adoptovat]], ke slavnostnímu, pro křesťana nezvyklému obřadu došlo ještě téhož dne. Při ceremoniálu byli Balduin a Thoros svlečeni do pasu a pod košilí třeli nahou hrudí o&nbsp;hruď. Stejnou proceduru Balduin zopakoval se svou adoptivní matkou. Poté se Balduin vydal na výpravu na sever od nového sídelního města, k&nbsp;městu Samosatum, avšak tažení nemělo úspěch.<ref name="hroch47" /><ref name="baldwin303">''Baldwin'', str. 303</ref>
{{Citát|Poté, co se hrabě [Balduin] vrátil do Edessy, našli se zrádci, špatní rádci, kteří se s ním spikli, aby zahubili Thora. Ten si zajisté zdaleka nezaslouží takový osud poté, co vykonal tolik služeb pro město. (...) Čtyřicet spiklenců, kteří se sdružili k tomuto Jidášovu dílu, se v noci odebralo k Balduinovi, bratru Godefroie, a když jej zasvětili do svých zločinných záměrů, slíbili mu vydat Edessu. Balduin jim dal svůj souhlas...|[[Matouš z Edessy]]<ref name="hrochovakroniky56" />|200}}
Na počátku března se Arméni pokusili Thora zajmout. [[7. březen|7. března]] zaútočili a Thoros žádal o&nbsp;pomoc svého adoptivního syna.<ref name="hroch47-48">''Hrochová'', str. 47–48</ref> Balduin slavnostně přísahal, že Thorovi neublíží. Kuropalat přislíbil, že odejde z&nbsp;města.<ref name="hrochovakroniky57">''Hrochová.'' Kroniky, str. 57</ref> Balduin jej nechal zavřít v&nbsp;paláci, a když se Thoros pokusil o útěk, byl davem na ulici [[8. březen|8. března]], či spíše [[9. březen|9. března]] roku 1098 roztrhán.<ref name="hroch48">''Hrochová'', str. 48</ref><ref name="baldwin304">''Baldwin'', str. 304</ref>{{#tag:ref|Podle Arména Matouše z Edessy se Thoros stal obětí útoku obyvatelů města.<ref name="hrochovakroniky57" />|group="pozn."}} Dne [[10. březen|10. března]] se k&nbsp;Balduinovi dostavili zástupci Edessy s&nbsp;prosbou, aby se zde ujal vlády.<ref name="runcimanI206">''Runciman I.'', str. 206</ref> Balduin nabídku přijal a získal své vlastní panství jako první z&nbsp;velitelů výpravy a tituloval se jako [[Edesské hrabství|hrabě z&nbsp;Edessy]]. Jednal jako [[suverén]] a porušil lenní přísahu byzantskému císaři Alexiovi I., jelikož Edessa a okolí byly původně na byzantském území. Balduin poté sobě podřídil státní aparát: na některá místa dosadil lotrinské rytíře, někde ponechal sobě oddané Armény a ty úředníky, kteří jej nepodporovali, si koupil.<ref name="hroch48" /> V&nbsp;květnu roku 1098 oblehl Edessu mosulský [[atabeg]] [[Körburgha]],<ref name="baldwin316">''Baldwin'', str. 316</ref> avšak po třech týdnech marné snahy přestal útočit a odtáhl k&nbsp;[[Antiochie|Antiochii]], kterou [[3. červen|3. června]] dobyla zbylá křižácká vojska.<ref name="hroch44">''Hrochová'', str. 44</ref> Körburgha Antiochii oblehl až [[9. červen|9. června]] a šest dnů, jenž hlavnímu kontingentu poskytl Balduin třítýdenním zdržením Körburghy, stačily křižákům ke zformování se a Körburghův útok stejně jako Balduin odrazili dne [[28. červen|28. června]] 1098.<ref name="hroch44–45">''Hrochová'', str. 44–45</ref>
 
Řádek 92:
Balduin se dostal z&nbsp;předem ztracené pevnosti do [[Arsuf|Arsúfu]],<ref name="fulcher78">''Fulcher'', str. 78</ref>{{#tag:ref|Ibn al-Athír píše, že Balduin uprchl do Haify.<ref name="gabr44">''Gabrieli'', str. 44</ref>|group="pozn."}} kde se setkal z Hugem z Tiberiady, jenž přibyl do Arsúfu i s rytířstvem. Z Arsúfu se vydal do Jaffy, před kterou se mezitím rozbil tábor muslimů. Nakonec Balduin Egypťany s pomocí především anglických lodí porazil a zvýšil tím svůj respekt ve Svaté zemi.<ref name="fulcher79–81">''Fulcher'', str. 79–81</ref><ref name="hroch82" /> Při obraně [[Ramla|Ramly]] zahynulo mnoho křesťanských rytířů, mezi nimi i&nbsp;[[Štěpán II. z Blois|Štěpán z&nbsp;Blois]], jeden z&nbsp;vůdců první křížové výpravy.<ref name="hroch82" />
 
[[Soubor:Crusader states map (cs)-2.svg|thumb|upright=1.0|Křižácké státy v Levantě roku 1102]]
Balduin měl rozpory s&nbsp;patriarchou Daimbertem, který byl u&nbsp;krále pro svou proantiochijskou a protikrálovskou politiku v&nbsp;Jeruzalémě velmi neoblíben.{{#tag:ref|Situaci musel dokonce uklidňovat papežský legát Mořic z Porta, jenž připlul na jaře roku 1101; po jeho smrti pokračoval ve vyjednávání Robert z Paris.<ref name="runcimanII81–83">''Runciman II.'', str. 81–83</ref>|group="pozn."}} Daimbert byl obviněn z&nbsp;proradnosti a z&nbsp;pokusu zavraždit krále, nakonec se však s&nbsp;Balduinem, který nutně potřeboval finance, usmířil a nabídl mu úplatek. Balduin návrh přijal a nechal záležitost být a patriarcha i&nbsp;nadále strojil úklady proti králi. Nakonec jej zničila nenasytnost. Přisvojil si totiž dar jednoho z [[Normané|normanských]] hrabat v Itálii,{{#tag:ref|Jmenoval se Roger. Steven Runciman mu přiřknul přízvisko ''z Apulie'';<ref name="runcimanII82">''Runciman II.'', str. 82</ref> mohlo však jít jak o Rogera I. Sicilského, jenž zemřel roku 1101, tak o jeho syna Rogera II., tehdy nezletilého. V úvahu také připadá Roger Borsa, synovec Rogera I. (a bratr Bohemunda z Tarentu), skutečný vládce Apulie.<ref name="brooke303–305">''Brooke'', str. 303–305</ref>|group="pozn."}} z&nbsp;něhož měl část dostat král na výplatu vojákům. Daimbert byl po prozrazení na Balduinovo naléhání na zasedání církevních hodnostářů dne [[8. říjen|8. října]] [[1102]] sesazen.<ref name="runcimanII82">''Runciman II.'', str. 82</ref><ref name="hroch83" /><ref name="baldwin383">''Baldwin'', str. 383</ref> V&nbsp;jeho pokladně bylo objeveno 20&nbsp;000 byzantiů, což výrazně ulehčilo Balduinovi s&nbsp;finančními starostmi.<ref name="hroch83">''Hrochová'', str. 83</ref> Na Daimbertovo místo byl posléze dosazen Evremar z Chocques.<ref name="baldwin383" />{{#tag:ref|Evremar byl hned roku 1108 – patrně na nátlak Arnoula ze Chocques, dřívějšího (1099) jeruzalémského patriarchy – sesazen a nahrazen Gibelinem z Arlesu. Po jeho smrti roku 1112 byl nastolen opět Balduinův spojenec Arnoul (1112–1118).<ref name="runcimanII84–85">''Runciman II.'', str. 84–85</ref><ref name="baldwin383" />|group="pozn."}}
 
Řádek 130:
 
=== Třetí sňatek ===
Království jeruzalémské bylo zabezpečeno, avšak nebyla zabezpečena vláda rodu z&nbsp;Boulogne, neboť Balduin neměl se svou druhou ženou Ardou potomky. Proto manželku zapudil.<ref name="hroch93" />{{#tag:ref|Jeho druhá choť byla původně poslána do kláštera svaté Anny v Jeruzalémě. Dostala se však do byzantské Konstantinopole, kde se stala známou díky bezstarostnému a marnotratnému užívání života.<ref name="hroch93" /><ref name="hazard93">{{Citace monografie | příjmení = Hazard | jméno = Harry W. | spoluautoři = a kol. | titul = The art and architecture of the crusader states | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1977 | počet stran = 414 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámky = Dále jen ''Hazard'' | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusFour&isize=M | strany = 93}}</ref>|group="pozn."}} Jako třetí žena byla králi vybrána [[Adéla del Vasto|Adelheida del Vasto]], vdova po sicilském hraběti [[Roger I. Sicilský|Rogerovi I.]] (zemřel [[1101]]) a matka [[Roger II. Sicilský|Rogera II.]] Adelheida byla králi doporučena částečně proto, že byla považovaná za nejbohatší nevěstu ve Středomoří<ref>''Hrochová – kroniky'', str. 72</ref> a částečně proto, že by tím mohl Balduin získat významného spojence – vládnoucí sicilské Normany.<ref name="hroch93" />{{#tag:ref|Sicilskými Normany z rodu [[Hautevillové|Hauteville]]<ref name="br303">''Brooke'', str. 303</ref> byli i Bohemund a Tankred, knížata z Antiochie, se kterými však Balduin příliš dobře nevycházel.<ref name="hroch39">''Hrochová'', str. 39</ref>|group="pozn."}} Sňatek se slavil v Akkonu roku [[1113]]<ref name="fulcher101">''Fulcher'', str. 101</ref> a nevěstino věno posloužilo k zaplacení královských dluhů. Toužebně očekávané početí následníka se nezdařilo a král, považovaný papežem [[Paschalis II.|Paschalisem II.]] za bigamistu, posléze dal na naléhání jeruzalémského patriarchy [[Arnoul z Chocques|Arnoula z Chocques]] a Adelheidu zapudil.<ref name="hroch93" /><ref name="baldwin406">''Baldwin'', str. 406</ref>
{{Citát|Když se blížil konec roku [1116], králi přikvačila nemoc a poněvadž se obával smrti, propustil ženu svou (...) sicilskou totiž hraběnku jménem Adelaidu, poněvadž neprávem ji byl pojal, ana žila ještě manželka jeho, kterou dříve zákonitě byl pojal u města Edessy.{{#tag:ref|Z Fulcherova vyprávění logicky vyplývá, že Balduin svou choť zapudil již roku 1116; jeho tvrzení potvrzuje kupř. Harold S. Fink (in: Baldwin W. Marshall, ''A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years''),<ref name="baldwin406">''Baldwin'', str. 406</ref> naopak Steven Runciman uvádí jako datum Balduinova onemocnění (tedy i rozvodu) březen 1117.<ref name="runcimanII104105">''Runciman II.'', str. 104–105</ref>|group="pozn."}}|''Fulcher ze Chartres''<ref name="fulcher106">''Fulcher'', str. 106</ref>|200}}
Návrat zklamané Adelheidy, jež opustila Palestinu [[25. duben|25. dubna]] roku [[1117]], na mnoho let poznamenal vztah mezi sicilskými panovníky a křižáckými státy.<ref name="fulcher106">''Fulcher'', str. 106</ref><ref name="runcimanII105">''Runciman II.'', str. 105</ref>
Řádek 209:
* {{Citace monografie | příjmení = Chatresský | jméno = Fulcher | odkaz na autora = Fulcher ze Chartres | titul = Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě | vydavatel = Družstvo přátel studia | místo = Praha | rok = 1920 | počet stran = 158 | isbn =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Komnéna | jméno = Anna | odkaz na autora = Anna Komnéna | titul = Paměti byzantské princezny | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 565 | isbn = 80-207-0527-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kovařík (spisovatelhistorik) | titul = Meč a kříž : (1066-1214) : rytířské bitvy a osudy I | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 278 | isbn = 80-204-1289-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Murray | jméno = Alan V | odkaz na autora = | titul = The crusader kingdom of Jerusalem : a dynastic history 1099-1125 | vydavatel = Prosopographica et Genealogica | místo = Oxford | rok = 2000 | počet stran = 280 | isbn = 1900934035 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = První křížová výprava 1096-99: dobytí Svaté země | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 96 | isbn = 978-80-247-1896-5}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Balduin_I._Jeruzalémský“