Ledvina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus vyprázdněna sekce editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 93.185.62.254 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ganimoth |
||
Řádek 23:
'''Ledvina''' ([[latina|lat.]] ''ren'', [[řečtina|řec.]] ''νεφρός'', ''nefrós'') [[savci|savců]] je párový orgán uložený po stranách páteře v [[břicho|břišní dutině]]. Slouží k filtraci [[krev|krve]], čímž se odstraňují škodlivé produkty [[metabolismus|metabolismu]], které jsou pak jako [[moč]] odváděny z těla.
== Anatomie ledviny ==
Ledvina má oválný, fazolovitý tvar, má červenohnědou barvu, na povrchu je hladká a je kryta tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny je ledvinová branka (''hilus renalis''), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (''sinus renalis''), kde je uložena ledvinová pánvička (''pelvis renalis'').
Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4-8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy tvoří ledviné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spoustu malých ledvinných lalůčků, ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců ([[kytovci]], [[lední medvěd]]) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá, renkulizovaná
[[Člověk]] má, podobně jako [[prase]], multipapilární ledvinu – to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody obdány každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. U [[kůň|koně]], [[pes|psa]] a [[kočka|kočky]] pokročil srůst tak daleko, že laloky již nemůžeme nijak rozlišit, srostlé kalíšky tvoří v ledvinné pánvičce jednolitý hřeben.
Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké [[pojivo]] prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá [[nadledvina]], endokrinní žláza.
Ledviny jsou uloženy pod stropem břišní dutiny, retroperitonálně (nejsou obaleny [[pobřišnice|pobřišnicí]]), jejich závěs bývá často volný, takže se jejich poloha může měnit např. při dýchání. U psa, koně a přežvýkavců je levá ledvina uložena kraniálněji (blíže k hlavě) než pravá.
Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
[[Soubor:Kidney PioM.png|left|thumb|Anatomie ledviny:<br /> 1. Pyramidy<br />2. Odvádějící tepna<br />3. Renální tepna<br />4. Renální žíla<br />5. Branka<br />6. Pánvička<br />7. Močovod<br />8. Kalíšek<br />9. Vazivové pouzdro<br />10. Spodní pouzdro<br />11. Horní pouzdro<br />12. Přívodní žíla<br />13. Nefron<br />14. Kalíšek<br />15. Kalich<br />16. Papila<br />17. Sloupek]]
== Struktura a činnost ledviny ==
Základní funkční jednotkou ledviny je [[nefron]]. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi 2 milióny nefronů, ledvina skotu asi 8 miliónů. Přes membránu filtrují krevní plasmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorbcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (''tubuli coligentes'') odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a tzv. Henleyovou kličkou nefronu.
=== Člověk ===
U člověka činí '''''minutový průtok krve''''' ledvinami (klidový stav) 1,2 litru, z toho kůrou ledviny 925 ml, zevní zónou dřeně 225 ml a vnitřní zónou dřeně 50 ml. Za 1 minutu ledviny spotřebují 18 ml O<sub>2</sub>.
''Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečištěmi:''
# ''v [[nefron|glomerulu]]'', kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly.
# ''peritubulární kapilární sítí'', která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
''[[Nefron]]y se dělí na dva základní typy:''
# ''korové'', v kůře ledviny, které mají krátké Henleovy kličky.
# ''juxtamedulární'', ze kterých odcházející arterioly jdou ve formě přímých cév (''vasa recta'') do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolalita|osmolality dřeně (''tzv. vymývací efekt'') a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (''tlaková [[diuréza]]'').
''Autoregulace průtoku krve:''<br />
Průtok krevní plazmy (RPF) a glomerulární filtrace (GFR) se mění v rozmezí systémového tlaku krve 10,6-26,6 kPa, jen velmi málo i u denervované ledviny. Pokud tlak poklesne pod 10,6 kPa, pak je autoregulace nemožná a klesá i průtok krve s glomerulární filtrací. Průtok krve se stanovuje na základě Fickova principu změřením ledvinového průtoku plazmy (cca 0,6 l/min) pomocí [[p-aminohippurát]]u.
Glomerulární filtrace (GFR) je rovna objemu tekutin, který je profiltrován všemi glomeruly za jednotku času [ml/min].'' '''Renální frakce''''' je pak rovna podílu GFR/RPF.
''Faktory určující hodnotu glomerulární filtrace:''
# ''efektivní filtrační tlak v glomerulu'', jeho hodnota je cca 6,0 kPa.
# ''plocha filtrace''
# ''hydraulická vodivost GFR'', která určuje míru propustnosti glomerulu pro vodu.<ref>Trojan, S.: ''Lékařská fyziologie''. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-788-5</ref>
== Části ledvin ==
* '''[[Dřeň ledvin]]''' (Medulla renalis) tmavě červená tkáň. (pod číslem 1 na prvním obrázku)
* '''[[Kůra ledvin]]''' (Cortex renalis)
| |||