Domenico Ghirlandaio: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 39 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q191423)
m link
Řádek 5:
Původním jménem Domenci di Tommaso Bigordi del Ghirladaio, příjmení Ghirladaio dostal podle ozdob do vlasů florentských dívek, jimž se říkalo girlandy a které on jako první vyráběl. První mu uměleckému školení se mu dostalo ve zlatnické dílně Alessia Baldovinettiho (1425-1499), kterého Domenico zvěčnil na jedné fresek v kostele Santa Maria Novella. Malbě se patrně učil na freskách od Masaccia v Kapli Brancacciu. Jeho stálými spolupracovníky byli jeho dva mladší bratři, Benedetto (1458-1497) a Davide (1452-1525), ten měl na starosti zejména vedené rodinné dílny, do níž roku 1484 nastoupil tehdy třináctiletý Michelangelo a kterou před ukončení své učební smlouvy po třech letech opustil, aby si dále mohl dále důkladněji cvičit v sochařství.
 
Své první práce provedl Ghirlandaio v kapli Vespucciu v kostele Ognisasnti ve Florencii (1473), kde zhotovil fresky Oplakávání Krista a Pannu Marii Milosrdnou, téhož roku ještě fresku se sv. Jeronýmem a později v roce 1480 fresku Poslední večeře Páně. Touto zakázkou se Ghirlandaio proslavil a následovali další nabídky na výmalbu kostelů Santa Croce (příběh sv. Paulina), Santa Trinita (kaple Sassetti, výjevy sv. Františka z Assisi, 1483-1485), špitál Neviňátek (deskový obraz Klanění tří králů, 1488). Roku 1481 byl povolán Sixtem IV. do Říma, aby společně s malíři Cosimem Rossellim, Sandrem Botticellim a Pietrem Peruginem vymaloval Sixtínskou kapli. Podle smlouvy Ghirlandaion provedl fresku Povolání apoštolů a fresku Zmrtvýchvstání, která se bohužel nedochovala. Jeho vrcholným dílem jsou fresky líčící Život panny Marie a sv. Jana Křtitele v kostele [[Santa Maria Novella|Santa Maria della Novella]] ve Florencii (1485-1490). Ghirlandaio byl generačním druhem [[Sandro Botticelli|Sandra Botticelliho]]. Stejně jako Boticelli se stal významným umělcem, což mu zajistilo přátelství a ochranu příslušníků nejvýznamnějších florentských rodin. Roku [[1491]] zasedali v porotě, která měla hodnotit projekty na výstavbu průčelí florentského dómu [[Santa Maria del Fiore]].Na rozdíl od Boticelliho stál však Ghirlandaio více stranou společenského života ve Florencii. Zanechal nám především cenné fresky v kaplích florentských kostelů.
 
Mezi jeho žáky kromě Michelangela patřili např. Bastiono Mainardi, Francesco Granacci (1469-1543) a Jacopo zv. Indaco (1477-1534), jemuž Vasari ve své 3. části životopisů věnoval krátký medailonek. Ghirlandaio podlehl morové nákaze 11. ledna 1494. Řadu jeho nedokončených děl za něj domalovali jeho dva bratři a další členové dílny. Ghirlandaio byl dvakrát ženatý, měl tři syny a tři dcery. Jeho syn Ridolfo (1483 – 1561) byl rovněž malířem, známým zejména pro své fresky v kapli sv. Zenobia ve Florencii . Zabýval se také portrétní tvorbou a byl dobrým přítelem Rafaela. Mnoho dalších Ghirlandaiů se zabývalo uměním, nicméně rodina vymřela v 17. století po tom, co její poslední členové vstoupili do kláštera a zemřeli bezdětní.