Krymští Tataři: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dějiny: fixlink |
m typografie |
||
Řádek 9:
Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy, při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní [[Ukrajina]]. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. V roce [[1663]] podnikli krymští Tataři společně s Turky krutý nájezd na [[Morava|Moravu]].[http://www.ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html]
Teprve po porážce [[Osmané|Osmanů]] v rusko-turecké válce byl roku [[1783]] Krymský chanát připojen k Rusku. [[Krymská válka]] v letech
Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě [[1917]]. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v [[Simferopol]]u (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu [[Rudá armáda|Rudou armádou]] [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] prohlásil Tatary za [[kolaborace|kolaboranty]] a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do [[Uzbekistán]]u, na [[Sibiř]] a na [[Ural]]. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988.
Řádek 15:
== Současnost ==
Dnes, kdy je poloostrov autonomní republikou v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]], žije na Krymu přibližně 270
== Externí odkazy ==
| |||