Fuggerové: Porovnání verzí

V průběhu 2. poloviny [[15. století]] se v německých zemích začala rozvíjet nová forma hospodářství, jejímž nositelem byla bohatá [[Město|městská]] buržoazie, ranýranný [[kapitalismus]].<br />K nejvýznamnějším příslušníkům městské buržoazie patřila rodina Fuggerů. Původně členové tkalcovského [[cech]]u v Augsburgu nabyli bohatství a světového jména teprve obchodem s drahými kovy a především obchodními styky s [[Habsburkové|Habsburky]] a [[papež]]ským dvorem.

Nejvýznamnějším členem této rodiny byl nepochybně [[Jakub Fugger]] zvaný ''Bohatý'', který si díky značné finanční podpoře císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] zajistil místo císařského bankéře. Díky tomuto finančnímu spojení Fuggerové přímo ovlivňovali politické dění ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Jakub Fugger se několikrát snažil ovlivnit volbu papeže, vždy však marně.<br />O to úspěšnější byl při financování úplatků ve výši 850&nbsp;000 dukátů na volbu císaře [[Karel V.|Karla V.]], vnuka předchozího císaře Maxmiliána.

V roce [[1525]] umírá Jakub II. a na jeho místo nastupuje jeho synovec Anton.<br />Koncem [[16. století]] přivedly velké finanční ztráty, zejména státní bankrot ve [[Španělsko|Španělsku]], rodinu Fuggerů na mizinu.