Oběti nacistického Německa v Československu: Porovnání verzí

reference
m (napřímení odkazu)
(reference)
[[Soubor:Terezin 5.jpg|thumb|280px|Šibenice v Terezíně]]
 
V samotném [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] bylo obyvatelstvo podrobeno [[teror]]u německé okupační správy. [[Gestapo]] ihned na začátku okupace pozatýkalo vedoucí sociální demokraty, komunisty, německé emigranty a veřejně činné antifašisty. Popravy začaly hned po 15. březnu [[1939]]. Dalším okruhem lidí určeným k likvidaci byli [[Židé]], [[Rom]]ové a česká inteligence. Popravovalo se za odbojovou činnost, za sabotáže, za tisk, roznášení či přechovávání protistátních letáků, za poslouchání zahraničního rozhlasu. [[Trest smrti|Trestu smrti]] neušli ani lidé, kteří ve větší míře obchodovali s potravinami mimo běžný [[lístkový systém]]. Lidé byli popravováni za ukrývání zbraní, partyzánů či za veřejné prezentování svého vlastního názoru, který byl negativní vůči [[Němci|Němcům]]. [[Trest smrti]] hrozil i těm, kteří o výše uvedeném věděli, ale neohlásili to. V některých případech hrozil trest smrti celé rodině. Nejznámějšími popravišti byla [[Pankrácká sekyrárna]] v [[Praha|Praze]] a [[Kounicovy koleje]] v [[Brno|Brně]], kde se popravovalo na šibenici a zastřelením. Vzhledem k tomu, že v Brně žila početná německá menšina, popravy zde byly veřejné a staly se oblíbenou podívanou pro brněnské [[Němci|Němce]].{{Fakt<ref>Zbyněk Válka, Brno pod hákovým křížem, Votobia s. r. o. , 2004</dne|20110802130401}}ref> Ti si dokonce odnášeli popel zastřelených českých vlastenců, aby si jím hnojili své zahrádky.{{Fakt<ref>Zbyněk Válka, Brno pod hákovým křížem, Votobia s. r. o. , 2004</dne|20110802130401}}ref> Při vyhlášení stanného práva docházelo k masovému zatýkání a brutalitě, která měla zlomit český [[národ]]. Zatčení byli jen na základě nařízení [[gestapo|Gestapa]] během tři dnů odsouzeni a popraveni.
 
Dalšími oběťmi nacistického teroru byli obyvatelé vesnic, které nacisté vypálili. Mezi nejznámější patří [[Lidice]], [[Ležáky]] a [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]], ale vypálených vesnic se zmasakrovaným obyvatelstvem bylo mnoho jak na [[Slovensko|Slovensku]], tak na východní Moravě, kde od roku [[1944]] aktivně působily [[Československý odboj (1939-1945)|partyzánské skupiny]]. Ještě na jaře [[1945]], kdy už bylo o výsledku války rozhodnuto, popravovali nacisté civilní obyvatelstvo pouze při podezření z nějaké protiněmecké činnosti. Věšelo se ihned na stromech či telefonních sloupech, nebo se lidé postavili ke zdi a zastřelili.
 
V samém závěru války byl již [[nacismus|nacistický]] teror zcela nekontrolovatelný. Lidé byli stříleni a věšeni i za to, že projevovali radost nad blížícím se koncem války či jako pomstu za německou porážku ve válce.{{Fakt<ref>[http:/dne|20110802130401}}/www.pribehy20stoleti.cz/pribehy/169 Konec války. Dva ženy, dva příběhy]</ref> Bezbranné civilní osoby byly brány jako „rukojmí“ při potlačování povstání. [[Masakr]]y se uskutečnily v [[Javoříčko (Luká)|Javoříčku]], Ploštině, Prlově, Německém Brodu, Třešti, Přerově, Zlatníkách, Dolních Břežanech, [[Lahovice|Lahovicích]], Psárech u Jílového a na mnoha dalších místech a vyvrcholily při [[Pražské povstání|Pražském povstání]], kdy se jednotky [[Wehrmacht]]u, [[Schutzstaffel|SS]] i [[Volkssturm]]u podílely nejen na brutálních popravách ozbrojených povstalců, ale i na vraždění civilních obyvatel. Masakry probíhaly na Hradčanech, v Kobylisích, na Pankráci, na Masarykově nádraží, na Dejvickém nádraží a na mnohých dalších místech. Mezi nejbrutálnější zločiny patří [[Masakr v Úsobské ulici v Praze|masakr v tehdejší Úsobské ulici]] ze dne 6. května, kde příslušníci SS ve sklepě domu č. 253 postříleli 35 českých civilistů a na zahradě domu č. 254 dalších 16 neozbrojených osob. Jednalo se o starce, ženy (z toho 2 těhotné) a děti ve věku několik měsíců až tři roky. Kromě toho se nacisté dopouštěli dalších ohavných brutalit (např. rozpáraná břicha, vypíchané oči, rozdrcené lebky).
 
Mezi další [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|zločiny Němců]] patří zákeřné střílení civilních osob ze zálohy, používání civilistů jako živých štítů při dobývání barikád, ostřelování sanitních vozů označených červeným křížem, vraždy parlamentářů apod. Posledními oběťmi nacismu byli lidé, kteří zahynuli v [[Praha|Praze]] či na jiných místech po vypršení termínu bezpodmínečné kapitulace v 00.01 hod. [[9. květen|9. května]] [[1945]], jenž některé německé jednotky nerespektovaly.
 
== Němci žijící v Československu ==
Počet bývalých československých Němců, kteří zahynuli během služby v německé armádě bylo něco okolo 190 až 199 tisíc. Není však jisté zda toto číslo nezahrnuje i Čechy s říšským občanstvím, kteří museli narukovat. Tito padlí však bývají řazeni k nacistickému Německu.<ref>http://nassmer.blogspot.cz/2009/05/ceskoslovenske-obeti-1938-1945.html</ref>
 
== Odkazy ==