Jelen evropský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Calmik (diskuse | příspěvky)
Odstranění vandalismu
Řádek 21:
Po celá století byl jelen lesní velmi oblíbenou lovnou zvěří, což na značné části jeho areálu rozšíření platí dodnes. Ačkoli byla jeho početnost často viditelně oslabena, díky zpětné [[reintrodukce|reintrodukci]] do volné přírody a mnoha ochranářským opatřením přežívá v poměrně hojném počtu i v současné době.
 
Jelen lesní patří mezi největší zástupce své čeledi. Samci dorůstají 175 – 230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160 – 240 kg. Samice jsou oproti samcům značně menší, dorůstají 160 – 210 cm a dosahují hmotnosti mezi 120 – 170 kg. Ocas přitom měří 12 – 19 mm a v kohoutku dosahují výšky 120 až 150 cm. Velikost i hmotnost je však velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy, kdy nejtěžší (''C. e. elaphus'') může vážit až 500 kg, oproti tomu jeleni žijící v méně příznivých podmínkách mohou dorůstat pouhých 70 cm a vážit sotva 100 kg.
„Jelen mám s Deniskou kámoškou ze třídy na referat₡”
 
Jelen lesní patří mezi největší zástupce své čeledi. Samci dorůstají 175 – 230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160 – 240 kg. Samice jsou oproti samcům značně menší, dorůstají 160 – 210 cm a dosahují hmotnosti mezi 120 – 170 kg. Ocas přitom měří 12 – 19 mm a v kohoutku dosahují výšky 120 až 150 cm. Velikost i hmotnost je však velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy, kdy nejtěžší (''C. e. elaphus'') může vážit až 500 kg, oproti tomu jeleni žijící v méně příznivých podmínkách mohou dorůstat pouhých 70 cm a vážit sotva 100 kg.
[[Soubor:Horn av kronhjorten, Nordisk familjebok.png|left|thumb|100px|Jednotlivé části jeleního parohu<br />a) ''očník'' – první výsada<br />b) ''opěrák'' – druhá výsada<br />c) ''nadočník'' – třetí výsada<br />d) ''koruna'' – vrchol parohu]]
Přes léto má jelení srst obvykle hnědou barvu s rudějším nádechem a u samců je většinou navíc patrná i prodloužená srst na krku.
Řádek 29 ⟶ 27:
Nejtypičtějším znakem pro samce jsou [[parohy]], které každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje. Na jaře, kdy jelenům rostou parohy nové, jsou porostlé jemnou ochranou sametovou vrstvou, která později zmizí. Parohy jsou tvořeny kostí, která může denně vyrůst v průměru o 2,5&nbsp;cm. U dospělých samců se na parozích navíc objevují jakési výrůstky, kterým se odborně říká ''výsady'', a které s přibývajícím věkem rostou a přibývají. Samec s jednou výsadou, která se nazývá ''očník'', se v myslivecké mluvě označuje jako ''vidlák''. Druhá výsada se označuje jako ''nadočník''. Třetí (roste však jako druhá v pořadí), poslední pak jako ''opěrák''; samci s ní se poté nazývají ''šesteráci''. Rozvětvené zakončení parohu se za výsadu již nepovažuje a označuje se jako ''koruna'' (viz obrázek vlevo – paroh šesteráka).
 
== Rozšíření ==
 
Jelen lesní je rozšířeným a v mnoha zemích i hojným druhem sudokopytníka. Obývá prakticky celou Evropu, zcela chybí pouze v její nejsevernější části. Na území Asie obývá její střední a západní část a zasahuje také na území Malé Asie. Jedná se přitom o typického obyvatele starých lesů s občasnými palouky a pásy křovin.