Umělá stěna: Porovnání verzí

Od prvotních jednoduchých, překližkových a mírně převislých stěn, stavěných nadšenci v tělocvičnách nebo na půdách, dospěl vývoj k profesionálně budovaným zařízením, umístěnýchumístěným v samostatných halách. Moderní stěny poskytují různě převislé a tvarované profily umožňující expertům tvrdý trénink a vedle toho také lezení pro začátečníky nebo mírně pokročilé lezce. U novějších stěn se povrch více či méně zdařile snaží napodobit přírodní skálu včetně [[krápník]]ů, [[Spára|spár]] různých šířek, děr nebo boulí. Větší stěny bývají vybaveny [[fixní jistící bod|fixními jistícími body]] (borháky, nýty, slaňovací řetězy) ve kterých jsou v některých případech již umístěny [[Expreska|expresky]]. Nízké stěny, určené k lezení bez lana, jsou slangově označovány jako "bouldrovky" (z anglického výrazu [[bouldering]]). Ke zmírnění pádu z těchto stěn se běžně používají speciální žíněnky ([[bouldermatka|viz také bouldermatky]]). Umělé stěny jsou hojně využívány širokou veřejností a z lezení na umělé stěně se stala také sportovní disciplína, ve které jsou pořádány soutěže včetně světového poháru.