Oranžský svobodný stát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m wiki
Řádek 21:
|počet obyvatel = 207 000 <ref>viz internet.[online] [cit. 2009-04-30]. Dostupné z : http://atlas.netway.cz/afrika/oranzsko.htm </ref>
|měna = [[jihoafrický rand]], [[britská libra]]
| náboženství = [[nizozemskénizozemská reformovanéreformovaná církev]], [[anglikáni|anglikánské]], [[Baptisté]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[africká náboženství]]
| státní zřízení = [[republika]]
| vznik = 17.2.1854
Řádek 28:
'''Republika Oranžský Svobodný stát''' ([[Afrikánština|afrikánsky]]: Oranje-Vrystaat; [[Holandština|holandsky]]: Oranje-Vrijstaat) byla nezávislá [[Búrové|búrská]] republika v Jižní Africe během druhé poloviny [[19. století]] a později britská [[kolonie]] a provincie [[Jihoafrická unie|Jihoafrické unie]]. Jedná se o historickou předchůdkyni současné provincie [[Svobodný stát (provincie)|Svobodný stát]], sahající od řeky [[Oranje]] po řeku [[Vaal]], a jejíž hranice byly vytyčeny [[Spojené království|Velkou Británií]] v roce [[1848]], kdy byla tato oblast vyhlášena jako [[Oranžský svrchovaný stát]] (Orange River Sovereignty), se sídlem v britské residenci v [[Bloemfontein]].
 
V severní části území byla v roce [[1837]] ve [[Winburg]]u založena republika [[VoortrekkerovéVoortrekkeři|Voortrekkerů]] (búrských osadníků). Tento stát se sloučil s republikou [[Potchefstroom]], která se později stala součástí Jihoafrické republiky ([[Transvaal]]).
 
Britové uznali nezávislost na řece [[Oranje]] dne [[17. únor]]a [[1854]] a země se oficiálně osamostatnila jako '''Oranžský Svobodný stát''' dne [[23. únor]]a téhož roku podpisem Bloemfonteinské konvence. Nová republika byla začleněna do [[Oranžský svrchovaný stát|Orange River Sovereignty]] s tradicí republiky [[Winburg-Potchefstroom]].
 
Přestože se '''Oranžský Svobodný stát''' rozvinul do politicky a hospodářsky úspěšné republiky, prožíval stálé konflikty s Brity (viz [[Búrské války]]) před tím, než byl nakonec připojen jako kolonie řeky Oranje v roce [[1900]]. Oranžský svobodný stát přestal existovat jako nezávislá búrská republika dne [[31. květen|31. května]] [[1902]] podpisem Vereenigingské smlouvy na závěr [[Druhá búrská válka|druhé búrské války]]. Připojila se k unii v Jižní Africe v roce 1910 (která se později stala [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] v roce 1961) jako provincie pod jeho dřívějším názvem, společně s provinciemi [[Kapsko]], [[Natal]], a [[Transvaal]].
Řádek 41:
=== Búrové ===
 
Nizozemští, němečtí a francouzští ([[Hugenoti|hugenot]]ští) sedláci často migrovali za půdou, vžil se tedy pro ně název [[TrekboersTrekboerové]] (trek = cesta, boer = sedlák). Byli to zemědělci, kteří hledali pastvu pro svůj dobytek a usadili se v zemi. Byli následováni v roce [[1836]] první částí [[Velký trek|Velkého treku]] - kolem 6 000 lidí. Motivy pro vystěhování z [[Kapska]] byly různé, především se jednalo o zrušení otroctví (Búrové tak ztratili levnou pracovní sílu, navíc jejich víra, vycházející z [[Kalvinismus|Kalvínova učení]], jim neumožňovala uznat „bezvěrce“ (afrikánsky ''kafry'') jako sobě rovné). Vůdce první velké části emigrantů byl [[''A. H. Potgieter]]'', který uzavřel dohodu s [[Makwanane]]m, náčelníkem z [[Bataung]]u z pokolení [[Bechuana]], který převáděl rolníky mezi řekami Vet a [[Vaal]]. Emigranti brzy přišli do styku s Mzilikazim, který vyústil v nájezdy ze strany [[Zuluové|Zulú]]. Neshody vyvrcholily v roce 1838 v [[bitva u Krvavé řeky|bitvě u Krvavé řeky]], kde [[Andries Pretorius]] a jeho Búrové drtivě porazili zulské vojsko.
 
Mezitím se jiná část emigrantů měla usadit v [[Thaba 'nchuNchu]], kde měli misijní stanici [[metodisté]]. S vystěhovalci bylo zacházeno s velkou laskavostí. V prosinci 1836 se emigranti mimo Oranje vypracovali ve Valném shromáždění k elementární republikánské formě vlády. Po porážce Mzilikaziho založil město [[Winburg]] (pojmenovaný tak podle Búrů na památku jejich vítězství) a byla zvolena ''Lidová rada'' a [[Piet Retief]], jeden z nejschopnějších členů Lidové rady, se stal vladařem a generálním vojenským velitelem. Vystěhovalci již čítali zhruba 500 mužů, kromě žen a dětí a mnoha zaměstnanců. Roztržky mezi emigranty vznikaly velmi rychle, jelikož se počet obyvatel neustále zvyšoval, a Retief, Potgieter i s ostatními lídry překročili [[Dračí hory]] a vstoupili do [[NataluNatal]]u. Ti, kteří zůstali, byli rozděleni do několika subjektů, které na sebe vzájemně žárlily a nevražily.
 
=== Britské zákony ===
 
Zároveň platí, že k vzestupu nové síly došlo kolem horní Orange a v údolí řeky [[Caledon]]. [[Moshesh]], bečuánský kníže, měl spojené dohromady řady rozdělených klanů, které hledaly útočiště v horských oblastech a měly tam vytvořit národ [[Basuto]]. V [[1833]] byli vítáni jako pracovníci lidu francouzskými protestantskými misionáři, a jako búrští přistěhovalci se začali usazovat v jeho okolí. Rozhodli se usilovat o podporu ze strany Britů na mysu. V té době britská vláda nebyla ochotna vykonávat účinnou kontrolu nad emigranty. Jednali na základě doporučení [[Dr. John Philip|Dr. Johna Philipa]], londýnského superintendanta [[Misijní společnosti stanic v Jižní Africe]], a v roce [[1843]] uzavřeli smlouvu s [[MosheshemMoshesh]]em, čímž bylo toto území uvedeno pod britskou ochranu. Podle této smlouvy, která uznávala svrchovanost nad velkou oblastí, byla nejdůležitější snaha udržet pod kontrolou emigranty a chránit je jako domorodce a [[Kapské kolonie]]. Cílem bylo vyvarovat se srážkám mezi všemi třemi stranami.
 
V roce, v němž byla uzavřena smlouva s Mosheshem, několik velkých búrských skupin překročilo [[Dračí hory]] na území severně od Oranje, jelikož odmítali zůstat v [[NataluNatal]]u, který se stal britskou kolonií. Během svého pobytu v prosinci [[1838]] zde měli způsobit [[Bitva u Krvavé řeky|těžkou porážku Zuluů]] pod vedením [[DingaaneDingane|DingaanaDingana]], která v návaznosti na útěk [[Mzilikazi]]ho výrazně posílila pozici Mosheshe, jehož síla se stala hrozbou pro vystěhovalé zemědělce. Problémy však nastaly nejprve mezi Búry a [[Griquové|Griquas]] v [[Philippoliský okres|Philippoliském okresu]]. Mnozí bílí zemědělci v této oblasti, na rozdíl od svých stipendistů dále na sever, byli ochotni akceptovat britská pravidla, a tato skutečnost indukovala činnost pana [[Justice Menzies|Justice Menziese]], jednoho ze soudců v kolonii na mysu a později na okruhu v [[Colesberg]]u, který překročil řeku Oranje a prohlásil v říjnu [[1842]] zemi britským územím, proklamaci zakázané guvernérem Sirem [[George Thomas Napier|Georgem Napierem]], který však tvrdil, že vystěhovaní zemědělci byli stále britskými poddanými. Právě po této epizodě byla sjednána smlouva mezi [[Adamem Kokem]] a Mosheshem.
 
Smlouvy dávaly velkou příležitost Búrům, kteří odmítli uznat suverenitu domorodých velitelů. Většina bílých zemědělců na Kokově území poslala deputace britskému komisaři v Natalu, Henrymu Cloeteovi, s žádostí o rovné zacházení s Griquy, a vyjádřili přání, aby byli za takových podmínek pod britskou ochranou. Krátce nato vypuklo nepřátelství mezi zemědělci a Griquy. Britská vojska byla přesunuta na podporu Griqů a po šarvátce na Zwartkopjes ([[2. května 1845]]) byla uzavřena nová dohoda mezi Kokem a sirem [[Peregrine Maitland|Peregrinem Maitlandem]], později guvernérem Kapské kolonie, prakticky byla administrace v rukou Britů umístěná na jeho území, vyplněna [[1846]] kapitánem [[Henry Douglas Warden|H. D. Warden]]. Místo zvolil kapitán (později major) Warden jako sídlo jeho soudu, který byl znám jako [[Bloemfontein]], a poté se stal hlavním městem celé země.
 
=== Búrská správa ===
Řádek 59:
== Poštovní známky ==
Republika začala vydávat [[poštovní známky]] v roce 1868 a pokračovala až do roku 1897. Byl použit jediný návrh, pomerančovník, s nápisem "Oranje Vrij Staat" na okraji. Razítek, které byly [[typografie]] [[De La Rua]], byly v hodnotách od jednoho [[penny]] do pěti [[Britský šilink|šilinků]], v různých barvách. Pravidelný nedostatek nutil k používání [[nátiskůnátisk]]ů, v 1877, 1881, 1882, 1888, 1890, 1892, 1896 a 1897. Razítka republiky jsou většinou stejné dodnes, ale některé z nátisku jsou omezené a jsou v rozmezí 200 [[Americký dolar|USD]]. Mnoho druhů chyb přetisků není známo (invertovanými, double, atd.)
 
== Správní členění ==
Řádek 85:
 
=== Armáda ===
Oranžsko nemělo stálou armádu. Jedinými stálými ozbrojenými složkami byla policie a od roku [[1890]] i [[dělostřelectvo]]. V případě ohrožení měl každý bílý muž od 16 do 60 let povinnost přihlásit se ke své jednotce. Tato jednotka byla nazývána komando a velel jí ''kommandant'', který byl volen obyvateli příslušného okresu. V době míru stál v čele armády prezident. Za války byl vrchní velitel volen sborem kommandantů a veldkornetů.
 
== ExterníSouvisející odkazyčlánky ==
* [[Seznam zaniklých států]]
* http://atlas.netway.cz/afrika/oranzsko.htm
* [[Jihoafrická republika]]
* http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Orange-River-Colony
* [[Světová poštovní unie]]
* http://knowledgerush.com/kr/encyclopedia/Orange_River_Colony/
* http://www.ngw.nl/int/zaf/prov/orangerc.htm
* http://www.crwflags.com/fotw/flags/za-o.html
* http://flagspot.net/flags/za-orc.html
 
== Reference ==
Řádek 115 ⟶ 112:
}}
 
== SouvisejícíExterní článkyodkazy ==
* http://atlas.netway.cz/afrika/oranzsko.htm
* [[Seznam zaniklých států]]
* http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Orange-River-Colony
* [[Jihoafrická republika]]
* http://knowledgerush.com/kr/encyclopedia/Orange_River_Colony/
* [[Světová poštovní unie]]
* http://www.ngw.nl/int/zaf/prov/orangerc.htm
* http://www.crwflags.com/fotw/flags/za-o.html
* http://flagspot.net/flags/za-orc.html
 
[[Kategorie:Historická území Jihoafrické republiky]]