Oranžský svobodný stát: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m wiki |
||
Řádek 21:
|počet obyvatel = 207 000 <ref>viz internet.[online] [cit. 2009-04-30]. Dostupné z : http://atlas.netway.cz/afrika/oranzsko.htm </ref>
|měna = [[jihoafrický rand]], [[britská libra]]
| náboženství = [[
| státní zřízení = [[republika]]
| vznik = 17.2.1854
Řádek 28:
'''Republika Oranžský Svobodný stát''' ([[Afrikánština|afrikánsky]]: Oranje-Vrystaat; [[Holandština|holandsky]]: Oranje-Vrijstaat) byla nezávislá [[Búrové|búrská]] republika v Jižní Africe během druhé poloviny [[19. století]] a později britská [[kolonie]] a provincie [[Jihoafrická unie|Jihoafrické unie]]. Jedná se o historickou předchůdkyni současné provincie [[Svobodný stát (provincie)|Svobodný stát]], sahající od řeky [[Oranje]] po řeku [[Vaal]], a jejíž hranice byly vytyčeny [[Spojené království|Velkou Británií]] v roce [[1848]], kdy byla tato oblast vyhlášena jako [[Oranžský svrchovaný stát]] (Orange River Sovereignty), se sídlem v britské residenci v [[Bloemfontein]].
V severní části území byla v roce [[1837]] ve [[Winburg]]u založena republika [[
Britové uznali nezávislost na řece [[Oranje]] dne [[17. únor]]a [[1854]] a země se oficiálně osamostatnila jako '''Oranžský Svobodný stát''' dne [[23. únor]]a téhož roku podpisem Bloemfonteinské konvence. Nová republika byla začleněna do [[Oranžský svrchovaný stát|Orange River Sovereignty]] s tradicí republiky [[Winburg-Potchefstroom]].
Přestože se '''Oranžský Svobodný stát''' rozvinul do politicky a hospodářsky úspěšné republiky, prožíval stálé konflikty s Brity (viz [[Búrské války]]) před tím, než byl nakonec připojen jako kolonie řeky Oranje v roce [[1900]]. Oranžský svobodný stát přestal existovat jako nezávislá búrská republika dne [[31. květen|31. května]] [[1902]] podpisem Vereenigingské smlouvy na závěr [[Druhá búrská válka|druhé búrské války]]. Připojila se k unii v Jižní Africe v roce 1910 (která se později stala [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] v roce 1961) jako provincie pod jeho dřívějším názvem, společně s provinciemi [[Kapsko]], [[Natal]], a [[Transvaal]].
Řádek 41:
=== Búrové ===
Nizozemští, němečtí a francouzští ([[Hugenoti|hugenot]]ští) sedláci často migrovali za půdou, vžil se tedy pro ně název [[
Mezitím se jiná část emigrantů měla usadit v [[Thaba '
=== Britské zákony ===
Zároveň platí, že k vzestupu nové síly došlo kolem horní Orange a v údolí řeky [[Caledon]]. [[Moshesh]], bečuánský kníže, měl spojené dohromady řady rozdělených klanů, které hledaly útočiště v horských oblastech a měly tam vytvořit národ [[Basuto]]. V [[1833]] byli vítáni jako pracovníci lidu francouzskými protestantskými misionáři, a jako búrští přistěhovalci se začali usazovat v jeho okolí. Rozhodli se usilovat o podporu ze strany Britů na mysu. V té době britská vláda nebyla ochotna vykonávat účinnou kontrolu nad emigranty. Jednali na základě doporučení [[
V roce, v němž byla uzavřena smlouva s Mosheshem, několik velkých búrských skupin překročilo [[Dračí hory]] na území severně od Oranje, jelikož odmítali zůstat v [[
Smlouvy dávaly velkou příležitost Búrům, kteří odmítli uznat suverenitu domorodých velitelů. Většina bílých zemědělců na Kokově území poslala deputace britskému komisaři v Natalu, Henrymu Cloeteovi, s žádostí o rovné zacházení s Griquy, a vyjádřili přání, aby byli za takových podmínek pod britskou ochranou. Krátce nato vypuklo nepřátelství mezi zemědělci a Griquy. Britská vojska byla přesunuta na podporu Griqů a po šarvátce na Zwartkopjes ([[2. května 1845]]) byla uzavřena nová dohoda mezi Kokem a sirem [[Peregrine Maitland|Peregrinem Maitlandem]], později guvernérem Kapské kolonie, prakticky byla administrace v rukou Britů umístěná na jeho území, vyplněna [[1846]] kapitánem [[Henry Douglas Warden|H. D. Warden]]. Místo zvolil kapitán (později major) Warden jako sídlo jeho soudu, který byl znám jako [[Bloemfontein]], a poté se stal hlavním městem celé země.
=== Búrská správa ===
Řádek 59:
== Poštovní známky ==
Republika začala vydávat [[poštovní známky]] v roce 1868 a pokračovala až do roku 1897. Byl použit jediný návrh, pomerančovník, s nápisem "Oranje Vrij Staat" na okraji. Razítek, které byly [[typografie]] [[De La Rua]], byly v hodnotách od jednoho [[penny]] do pěti [[Britský šilink|šilinků]], v různých barvách. Pravidelný nedostatek nutil k používání [[
== Správní členění ==
Řádek 85:
=== Armáda ===
Oranžsko nemělo stálou armádu. Jedinými stálými ozbrojenými složkami byla policie a od roku [[1890]] i [[dělostřelectvo]]. V případě ohrožení měl každý bílý muž od 16 do 60 let povinnost přihlásit se ke své jednotce. Tato jednotka byla nazývána komando a velel jí ''kommandant'', který byl volen obyvateli příslušného okresu. V době míru stál v čele armády prezident. Za války byl vrchní velitel volen sborem kommandantů a veldkornetů.
==
* [[Seznam zaniklých států]]▼
* http://atlas.netway.cz/afrika/oranzsko.htm▼
* [[Jihoafrická republika]]▼
* http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Orange-River-Colony▼
* [[Světová poštovní unie]]▼
* http://knowledgerush.com/kr/encyclopedia/Orange_River_Colony/▼
* http://www.ngw.nl/int/zaf/prov/orangerc.htm▼
* http://www.crwflags.com/fotw/flags/za-o.html▼
* http://flagspot.net/flags/za-orc.html▼
== Reference ==
Řádek 115 ⟶ 112:
}}
==
▲* http://atlas.netway.cz/afrika/oranzsko.htm
▲* [[Seznam zaniklých států]]
▲* http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Orange-River-Colony
▲* [[Jihoafrická republika]]
▲* http://knowledgerush.com/kr/encyclopedia/Orange_River_Colony/
▲* [[Světová poštovní unie]]
▲* http://www.ngw.nl/int/zaf/prov/orangerc.htm
▲* http://www.crwflags.com/fotw/flags/za-o.html
▲* http://flagspot.net/flags/za-orc.html
[[Kategorie:Historická území Jihoafrické republiky]]
|