Senecký rybník: Porovnání verzí

'''Senecký rybník''', zvaný též '''Senečák''', je součástí [[Bolevecké rybníky|rybniční soustavy]] na [[Bolevecký potok|Boleveckém potoce]] na severním okraji města [[Plzeň|Plzně]]. Kromě Boleveckého potoka přitékajícího ze západu od [[Třemošenský rybník|Třemošenského rybníka]] je [[rybník]] napájen další bezejmennou vodotečí přitékající ze severu od [[VidimáčekVydymáček|VidimáčkuVydymáčku]] v údolí Merán.

Jižní břeh má přírodní charakter s porosty rákosu. Severní břeh je tvořen písčitou pláží s [[borovice|borovým]] lesem, při hrázi pak starší chata plaveckého oddílu se sezónním občerstvením pro veřejnost a patrová skautská klubovna. Nad rybníkem při severozápadním zálivu se nachází bažinatý mokřadní olšiny s vyvinutým společenstvím vysokých ostřic, např. s [[ostřice prodloužená|ostřicí prodlouženou]] (''Carex elongata''); toto společenstvo zamokřených půd je v západních Čechách poměrně vzácné. Rybník je hojně využívaný pro rekreaci a má i funkci rybochovnou, ta však nesmí mít negativní vliv na kvalitu vody. Severozápadně od rybníka je [[arboretum Sofronka]].

Rybník vznikl v roce [[1734]], patrně současně se Třemošenským rybníkem. Císařská renovační komise tehdy nařídila kromě dalších nápravných opatření i větší péči o rybníky. Pojmenován byl po vesnici [[Senec]], kam směřuje cesta z [[Bolevec|Bolevce]] vedoucí po jeho vysoké východní hrázi. Někdy byl rybník nazýván i '''Na potvorách''', podle místního pojmenování lokality s nekvalitními políčky a lukamiloukami mezi ním a rybníkem [[Košinář]]em, které jsou nyní zahrádkářskou kolonií.

V sobotu 17. července [[1965]] se nad Plzní prohnala výjimečně vydatná průtrž mračen, v jejímž důsledku se téhož dne večer protrhla hráz rybníku VidimáčekVydymáček a v něm zadržovaná voda se přivalila do Seneckého rybníka. Jeho hráz následujícího dne nevydržela tlak vody a voda uniklá ze Seneckého rybníka následně poškodila hráz [[Velký Bolevecký rybník|Velkého Boleveckého rybníka]] v prostoru přelivu.