Trestní řízení: Porovnání verzí

=== Obecné zásady ===

# Zásada trestního stíhání jen ze zákonných důvodů stanoví, že nikdo nemůže být trestně stíhán z jiných důvodů a jiným způsobem, než stanoví zákon (trestní řád). Na tuto zásadu navazuje zásada ne bis in idem (tj. ne dvakrát za stejnou věc), podle níž nemůže být nikdo trestně stíhán dvakrát za stejný čin (skutek), ledaže by předchozí rozhodnutí bylo zrušeno na základě mimořádných opravných prostředků.

# [[Presumpce neviny]] zajišťuje, že dokud není pravomocným odsuzujícím [[rozsudek|rozsudkem]] soudu vyslovena vina, nelze na [[obviněný|obviněného]], proti němuž se vede trestní stíhání, hledět, jako by byl vinen. Na presumpci neviny navazuje zásada zachování práv na obhajobu, která zajišťuje, že osoba, proti které se vede trestní stíhání, musí být poučena o svých právech na uplatnění obhajoby a musí ji být umožněno těchto práv využít. Také si může zvolit [[obhájce]] a pokud tak neučiní, tak jí v některých případech musí být ustanoven soudem (tzv. nutná obhajoba).

# Zásada oficiality ukládá orgánům činným v trestním řízení postupovat v řízení z úřední povinnosti, a to co nejrychleji a s plným šetřením zaručených práv a základních svobod. Na to navazuje zásada přiměřenosti, podle které orgány činné v trestním řízení do práv jiných osob zasahují na základě zákona jen v míře nezbytné pro plnění jejich úkolů.

# Zásada legality stanoví [[státní zástupce|státnímu zástupci]] povinnost stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo závazná mezinárodní smlouva nestanoví něco jiného jiného. Výjimkou z této zásady jsou například odklony od trestního řízení ([[podmíněné zastavení trestního stíhání]] a [[narovnání (trestní právo)|narovnání]]) či dočasné odložení zahájení trestního stíhání).

# Zásada obžalovací (tzv. akuzační princip) zajišťuje, že trestní stíhání před soudem je možné konat jen na základě [[obžaloba|obžaloby]] či [[zkrácení přípravné řízení|návrhu na potrestání]], které podává a před soudem zastupuje státní zástupce. Tato zásada vymezuje oddělení procesních rolí orgánů, které se účastní trestního procesu před soudem, na rozdíl od inkvizičního procesu, v němž role veřejného žalobce, obhájce a soudce byly soustředěny v rukou soudu.

# Zásada českého jazyka stanoví, že orgány činné v trestním řízení vedou řízení v [[čeština|českém jazyce]], v němž také vyhotovují svá rozhodnutí. Pokud však některá z osob účastnících se řízení prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněna používat v řízení jazyk, který ovládá. Překlad je pak zajišťován [[tlumočení|tlumočníkem]]. Pokud obviněný neovládá český jazyk, překládají se mu v písemné formě i některá zásadní rozhodnutí, pokud se takového práva na písemný překlad nevzdá.