Mraveniště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Funkce a uspořádání mraveniště: pravopis značka: editace z Vizuálního editoru |
m commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Mraveniště''' je místo, které slouží jako hnízdo [[mravenec|mravencům]]. Jde o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití [[kolonie]] a může být obydleno i několik desítek let.
Slouží k ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k uskladnění potravy a k výchově potomstva, kterým zajišťuje ideální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s termoregulační schopností.
Řádek 5:
Existují tak mraveniště z jehličí, hlíny, kartónové hmoty, listí, v zemi, dutinách stromů, v rostlinách atd.
== Funkce a uspořádání mraveniště ==
[[
Hlavní funkcí mraveniště je pro tento teplomilný a suchomilný [[hmyz]], zajistit termoregulaci nutnou pro správný růst potomstva a udržení správné vlhkosti. Zajišťuje útočiště před predátory a přírodními vlivy. Uvnitř mraveniště se nacházejí zásobárny s potravou, propojovací chodby a chodbičky, komora s královnou a komůrky, kde se líhnou nové generace mravenců.
Mravenčí larvy nebo kukly jsou vždy pečlivě srovnány v různých komůrkách, tak aby měly optimální podmínky pro růst v jednotlivých vývojových fázích.
Převážná část hnízda je skryta v podzemí, kde mravenci nacházejí útočiště před predátory a chladem v zimě.
Často do okolí vede síť cest a cestiček, po kterých mravenci putují za potravou.
Řádek 17:
</gallery>
== Typy mravenišť ==
Mravenci obývající všechny kontinenty (kromě [[Antarktida|Antarktidy]]), vyskytují se od vyprahlých pouští
přes tropy až k polárním kruhům a svými stavbami mravenišť ukazují neuvěřitelnou adaptaci pro přežití v daném prostředí.
=== Zemní a podzemní mraveniště ===
[[
V [[Evropa|Evropě]] nejběžnější stavbou jsou zemní a podzemní mraveniště. V teplých krajinách převládají mraveniště převážně bez vybudované zemní kupy,
kterou nepotřebují díky dostatku všude přítomného tepla.
Řádek 32:
[[Mravenec obecný]] (''Lasius niger'') buduje hnízdo z jemné hlíny pod kamenem, v zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s povrchem spojeno otvůrky, obklopenými drobnými hliněnými valy. Občas má mraveniště i nadzemní kopulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí.
[[Atta sexdens]] americký druh tvoří kupu z ohromného množství vynesené zeminy z podzemí, kde má vybudovanou síť chodeb a velkých komůrek.
Velká část komůrek obsahuje známé houbové zahrádky, kam mravenci nosí rozmělněnou listovou hmotu na které pěstují houbu sloužící jako jejich hlavní příjem obživy.
Tyto mraveniště dosahují průměru 10 m, hloubky 6 m a až 2000 komůrek s celkovým objemem 20 m3. V dospělé kolonii žije 5-8 milonů mravenců.
[[Mravenec žahavý]] (''Tetramorium caespitum'') má mraveniště pouze v zemi stejně jako mnoho mravenců žijících v teplém a suchém prostředí jako např.
Řádek 47:
</gallery>
=== Stromová mraveniště ===
Mravenci neobývají pouze zem a podzemí, ale budují i hnízda ve stromech a korunách stromů.
Řádek 81:
</gallery>
Druhu [[Camponotus femoratus]] staví hálky kulovitého tvaru z hlíny zavěšené ve větvích. Obdobná velice drobná hnízda z kartónovité hmoty staví i drobní [[Srí Lanka|cejlonští]] mravenci [[Polyrhachis Mayri]].
=== Rostlinná mraveniště ===
V tropech neuděláte krok aniž byste nenarazili na mravence. Hnízdí dokonce i v rostlinách s nimiž jsou často v symbiotickém stavu např. Cecropia.
Těmto rostlinám mravenci zabezpečují ochranu a občas je dál rozšiřují po okolí. Rostlina jim naopak na oplátku poskytuje domov a někdy plody určené přímo pro mravenčí nájemníky.
Při pokusu ublížit takovéto rostlině se ihned mravenci vyrojí a zuřivě svůj domov a rostlinu brání, proto je třeba při prodíraní se džunglí dávat pozor čeho se dotýkáte. Takováto mraveniště například budují mravenci rodu Azteca.
=== Jiná mraveniště ===
Nájezdný druh mravenců [[Eciton burchelli]] z oblasti mezi [[Mexiko|Mexikem]] a [[Paraguay
Takto vzniklá mraveniště jsou tovřená až půl miliónem těl mající až metrový průměr. Uprostře jsou chráněny larvy a královna.
Při přemístění na jiné stanoviště za potravou se masa pohybuje rychlostí 20 m/hod.
Mravenec [[Solenopsis fugax]] je malý mravenec vyskytující se i v Česku. Jeho mraveniště je skryto v mraveništi mnohem větších mravenců, na kterých parazituje kradením jejich potravy díky vybudované síti úzkých chodbiček, kterými projdou pouze tito nevítaní hosté aniž by je domácí druh objevil.
=== Umělá mraveniště ===
Mravence lze chovat i uměle v takzvaných formicáriích, která slouží myrmekologům (lidi studující mravence) při studiu jejich života.
Řádek 104:
</gallery>
=== Galerie mravenišť ===
<gallery widths="150">
File:Anthill in natural monument Poust in 2011 (7).JPG|Mraveniště [[Mravenec lesní|Mravence lesního]]
Řádek 153:
* [http://www.youtube.com/watch?v=lFg21x2sj-M Mraveniště druhu Atta]
{{Commonscat}}
<references />
{{Portály|Entomologie}}
[[Kategorie:Mravencovití]]
[[Kategorie:Stavby živočichů]]
| |||