Lockheed Constellation: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Zdroje: + č. revize |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 22:
'''Lockheed Constellation''' ("'''Connie'''") je [[vrtule|vrtulový]] [[dopravní letoun]] vyráběný mezi lety 1943 a 1958 firmou [[Lockheed Corporation]] v [[Burbank]]u v [[Kalifornie|Kalifornii]]. Celkem bylo vyrobeno 856 letounu v různých verzích, z nichž všechny vynikaly trojitými [[svislé ocasní plochy|svislými ocasnimi plochami]], [[trup letadla|trupem]] ve tvaru [[delfín]]a a ve většině případů 18-válcovým motorem [[Wright R-3350]]. Letoun se dočkal jak civilního, tak i vojenského užití a byl nasazen například během [[Berlínská blokáda|blokády Berlína]]. Také ho používal [[Prezident Spojených států amerických|americký prezident]] [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]].
== Vývoj ==
Prototyp letounu byl podle specifikací z listopadu 1939 stavěn jako civilní dopravní letoun pro leteckou společnost [[TWA]], ale vzhledem k válečným událostem v Evropě dostala firma Lockheed 20. září 1940 příkaz dokončit první Constellationy jako vojenské transportní. První prototyp s vojenským označením '''Lockheed C-69-LO''' (výr. č. 049-1961, sér. č. 43-10309, NX25600) poháněný čtveřicí motorů Wright R-3350-35 Double Cyclone o výkonu 1641 kW poprvé vzlétl 9. ledna 1943. Za řízení usedl šéfpilot Boeingu E. T. "Eddie" Allen, dalšími členy osádky byli M. Burcham, R. Thoven, D. Stanton a C. Johnson. Po prvním letu byl stroj přelétnut z Lockheedova letiště v Burbanku na vojenskou základnu Muroc v mojavské poušti. Po vojenských testech byl v červnu 1943 prototyp vrácen výrobci k dalšímu vývoji a zkouškám. Po ukončení továrních zkoušek byl letoun opět předán USAAF na základnu Wright Field v Ohiu. Do poloviny roku 1945 bylo vyrobeno 22 kusů C-69.
25. srpna 1945 odstartoval ke svému prvnímu letu civilní '''Lockheed Model L-049 Constellation''', dohotovený nyní naopak z původního vojenského kontraktu, poháněný motory Double Cyclon s přímým vstřikováním paliva. 14. listopadu téhož roku byl předán aerolinkám TWA k výcviku osádek. Pravidelnou dopravu zahájil 3. února 1946 se společností [[Pan Am]] na lince z New Yorku na Bermudy, následovanou 6. února 1946 transatlantickou linkou na trati Washington-Paříž provozovanou TWA a domácí 15. února 1946 mezi New Yorkem a Los Angeles. 11. června 1946 vypukl při cvičném letu Constellationu TWA na palubě požár od vadné elektroinstalace a při následné havárii přišlo o život pět lidí. Další provoz letounů byl uvolněn až po prošetření příčin nehody a následných úpravách. Kromě úprav instalací došlo i k nahrazení vstřikování paliva za karburátory na motorových jednotkách.
Poslední vyrobený Model L-049 byl dodán v květnu 1947 společnosti TWA, která celkem převzala 28 kusů, 22 strojů převzal Pan Am, 7 odebrala [[American Overseas]], po čtyřech kusech přešlo k [[BOAC]] a [[Air France]], 6 letounů zakoupily [[KLM]] a 2 [[LAV]].
Další vyráběnou variantou byl '''Lockheed Model L-649 Constellation''' s výkonnějšími motory Wright R-3350-749C-18BDI Double Cyclone po 1864 kW s novou kapotáží usnadňující údržbu a novou protihlukovou izolací kabiny pro 55 cestujících. První let proběhl 18. října 1946, certifikát byl vydán 14. března 1947. Jediným zákazníkem byla společnost [[Eastern]], která zahájila provoz v květnu 1947 jedním ze svých čtrnácti L-649.
Následující verzí byl dálkový '''Lockheed Model L-749 Constellation''' s novými integrálními nádržemi ve vnějších částech křídla, zesíleným podvozkem a stejnými motory jako Model L-649. 23 kusů převzali civilní američtí uživatelé, 10 strojů odebralo velitelství USAF jako typ '''C-121''' a '''VC-121'''. Jako '''Model L-749A''' bylo zkonstruováno 59 letadel se zesílenou konstrukcí a zvýšenou vzletovou hmotností na 48 500 kg. Drak posloužil jako základ vojenských variant '''PO-1W''' a '''WV-2''', později značených '''RC-121''' a '''EC-121'''.
{{Pracuje se}}
== Specifikace (L-1049G Super Constellation) ==
| |||