Přivrácená strana Měsíce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přerovnání odkazů, reference dopředu
úprava hesla, doplnění, ref.
Řádek 2:
'''Přivrácená strana Měsíce''' je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale obrácena směrem k [[Země|Zemi]]. Opačná polokoule se nazývá [[odvrácená strana Měsíce]]. Měsíc obrací k Zemi stále stejnou polokouli, protože doba rotace Měsíce kolem své osy je stejná jako doba oběhu Měsíce kolem Země. Tento stav se nazývá [[vázaná rotace]]. Díky osvětlení [[Slunce]]m se mění velikost viditelné části, dochází tzv. ke střídání [[Měsíční fáze|měsíčních fází]].
 
Protože je oběžná dráha Měsíce eliptická, způsobujídíky [[librace|libracím]], žemůžeme ze Země můžeme pozorovat více než polovinu jeho povrchu – je to cca 59&nbsp;%.<ref name="rukl1">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, ISBN 80-85277-10-7</ref> Pro názvy útvarů na Měsíci se používají latinské názvy, i když existují jejich ekvivalenty v národních jazycích.
 
== Popis ==
Přivrácená strana Měsíce je pokryta světlými a tmavými oblastmi. Někteří astronomové 17. &nbsp;století věřili, že tmavé oblasti jsou pokryty vodou a tvoří tak na Měsíci moře. Světlé části měsíčního povrchu pak měly být pevninami. I když se později zjistilo, že se na povrchu Měsíce nenachází voda, název oblastí (moře, [[latina|latinsky]] mare) jim zůstal. Měsíční moře jsou rozsáhlé impaktní pánve vyplněné měsíčními bazalty (čediči).
 
Na přivrácené části Měsíce se tak nachází [[Seznam moří na Měsíci|18 měsíčních moří]] a jeden oceán ([[latina|lat.]] oceanus). Stejně jako u pozemských moří mají i měsíční moře zálivy ([[latina|lat.]] sinus). Na přivrácené straně se nachází ještě dvě jezera ([[latina|lat.]] lacus). Vůči odvrácené straně Měsíce je jeho přivrácená polokoule bohatší na [[měsíční moře]]. Poměr je 31,2&nbsp;% na přivrácené polokouli ku 2,6&nbsp;% na odvrácené.<ref name=ruklodvr>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapa celého Měsíce, str. 190, ISBN 80-85277-10-7</ref>
 
Z vyvýšených částí jsou nejvýznamnější měsíční pohoří – [[Montes Apenninus]] (Apeniny), [[Montes Caucasus]] (Kavkaz), [[Montes Carpatus]] (Karpaty), pohoří[[Montes Jura]]. Že se na Měsíci nachází údolí a vrcholy, objevil již [[Galileo Galilei]] na začátku 17. &nbsp;století. Do té doby se lidé domnívali, že měsíční povrch je hladký.<ref name="Gabzyl154">Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86858-22-7, str 154</ref> Měsíční pohoří však nevznikla horotvornou činností jako na Zemi, ale jsou to pozůstatky okrajů impaktních pánví nebo sesuvů vzniklých krátce po jejich vzniku. Proto se měsíční pohoří nacházejí na okrajích měsíčních moří.
 
Další z výrazných prvků přivrácené strany Měsíce jsou krátery a jejich paprsky, hlavnějedná se především o kráter [[Tycho (kráter na Měsíci)|Tycho]] v jižní části a kráter [[Koperník (kráter na Měsíci)|Koperník]] poblíž středu měsíčního disku.
 
== Odkazy ==