Kolona (chemie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
→Kolony patrové: drobné úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 5:
Úkolem absorpčních kolon je odstraňovat z plynné fáze složku nebo složky rozpustné v kapalině. Typickým příkladem je odstraňování [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] ze spalin elektrárenských kotlů nebo získávání oxidu uhličitého absorpcí roztokem alkylaminů. Desorpční kolony naopak uvolňují z kapaliny do plynné fáze složku, která má vysokou tenzi par.
Absorpční a desorpční kolony lze provozovat jak protiproudně (kapalina proudí shora dolů, plyn zezdola nahoru), tak souproudně (obě fáze shora dolů). Pouze protiproudným uspořádáním toku však lze dosáhnout maximální dělicí účinnosti.
=== Kolony rektifikační ===
Tyto kolony slouží k dělení směsí, které by jinak bylo nutno dělit mnohonásobnou destilací. Typickým příkladem je zde frakcionace [[ropa|ropy]] nebo koncentrování [[Ethanol|alkoholu]] získaného zkvašováním.
Rektifikace se provádí tak, že ze zdola (z tzv. vařáku) se zavádějí páry vroucí směsi. Tyto stoupají kolonou, přičemž se pohybují proti proudu kapaliny, která nad kolonou zkapalňuje v [[Kondenzátor (chlazení)|kondenzátoru]]. Proud kondenzátu se zpravidla dělí v určitém poměru ("refluxní poměr") mezi vrat do kolony a odběr hotového destilátu. U mnohapatrových kolon, typicky při frakcionaci ropy, lze odebírat kapalinu na několika místech (myšleno vertikálně). Z hornějších pater dostaneme níže vroucí destilát, z nižších pater výševroucí.
Při kontinuální rektifikaci se nástřik směsi provádí obvykle zhruba v polovině výšky kolony. Při vsázkové rektifikaci se nasadí dělená směs do vařáku a z kondenzátoru se odebírá destilát, jehož složení se postupně mění (jako první destilují nejníže vroucí složky).
== Druhy kolon podle náplně ==
Řádek 16 ⟶ 18:
Tyto kolony jsou uvnitř vybaveny tzv. patry, na nichž je zadržována kapalná náplň. Plynná fáze při svém pohybu nahoru je donucena probublávat kapalinou, v důsledku čehož dochází k částečné výměně hmoty. Kapalina stéká na nižší patro přepady.
Nejčastěji se používají tzv. zvonková patra - přepážkou mezi patry procházejí krátké trubky z nižšího patra. Jsou zakryty "zvonky" - miskami, jejichž spodní okraj je ponořen v kapalině. Aby se plyn dostal nahoru, musí probublat kapalinou
=== Kolony náplňové ===
| |||