Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

m
bez shrnutí editace
(+dopl.)
m
Henlein původně ve svých projevech (až do roku 1937), zdůrazňoval odstup od [[nacismus|německého národního socialismu]] a ujišťoval o loajalitě k Československému státu a zdůrazňoval uznání myšlenky občanských svobod. V roce [[1934]] tak Henlein v [[Česká Lípa|České Lípě]] pro české agrární noviny ''Večer'' prohlásil, že odsuzuje jak [[pangermanismus]], tak [[panslavismus]] a odsuzuje i [[fašismus]], [[nacismus]] a bezbřehý liberalismus.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sládek | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Sládek (historik) | titul = Němci v Čechách : německá menšina v českých zemích a Československu 1848-1946 | vydavatel = Pragma | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 205 | isbn = 80-7205-901-7 | poznámky = Dále jen ''Němci v Čechách'' | strany = 57}}</ref>
 
{{Citát|Říkám jasně, že jsem s hitlerismem nikdy neměl a nemám nic společného. Německý nacionální socialismus končí pro nás na hranicích, stejně jako tam končí SHF. Nejsme žádným pokračováním Krebsovy strany.|[[Konrád Henlein]] 9. října 1934 pro Rumburger Zeitung<ref>{{Citace monografie | příjmení = César | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | příjmení2 = Černý | jméno2 = Bohumil | odkaz na autora2 = | titul = Politika německých buržoazních stran v Československu v letetchletech 1918–1938. II, (1930–1938) | odkaz na titul = | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1962 | počet stran = 584 | isbn = | strany = 238}}</ref>|200}}
 
V prosinci [[1935]] byl Henlein pozván do [[Spojené království|Velké Británie]] na pozvání ''Královského institutu pro mezinárodní záležitosti''. Ve svém projevu připustil, že i sudetští Němci mají díky svému radikalismu vinu na špatných vztazích mezi Čechy a Němci, ale zároveň ostře kritizoval českou politiku ve vztahu k menšinám.<ref>''Němci v Čechách'', s. 63.</ref> Na přednáškovém turné v [[Londýn]]ě byl pak Henlein ještě třikrát, v letech 1936, 1937 a 1938. Setkal se s např. s [[Winston Churchill|W. Churchillem]] nebo [[Lewis Sinclair|Lewisem Sinclairem]], ale s žádným členem britské vlády. Stále však prohlašoval, že se snaží o řešení problému sudetských Němců v rámci Československa.<ref name="rfr1">''Němci v Čechách'', s. 64.</ref> Od léta [[1934]] bylo zahájeno financování činnosti SHF z Říše a odtud přicházela i podpora pro propuštěné z vězení. [[30. duben|30. dubna]] [[1935]] se SHF přejmenovalo na ''Sudetendeutsche Partei'', aby se jako politická strana pak mohlo zúčastnit parlamentních voleb. Od listopadu 1937 vedení SdP koordinovalo svoji politiku s vedením NSDAP tak, aby došlo k oddělení Sudet od Československého státu a došlo k integraci oblastí s převážně německým obyvatelstvem s Německým státem.