Lockheed P-3 Orion: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
m bude->je, pravopis
Řádek 18:
}}
 
'''Lockheed Martin P-3 Orion''' je čtyřmotorový [[Turbovrtulový motor|turbovrtulový]] protiponorkový a námořní hlídkový [[Vojenský letoun|letoun]] vyvinutý pro [[americké námořnictvo]] a zavedený do služby v 60. letech [[20. století]]. Společnost [[Lockheed]] založila jeho vývoj na civilním letounu [[Lockheed L-188 Electra]].<ref name='GlobalSecurity.org P-3'>[http://www.globalsecurity.org/military/systems/aircraft/p-3-history.htm "P-3 history."] ''GlobalSecurity.org''. Citováno: 24. prosince 2010.</ref> Letoun je snadno rozpoznatelný podle „žihadla“ na ocasní části zádi neboli „MAD“ detektoru, který je používán jako detektor magnetických anomálií k odhalování [[Ponorka|ponorek]]. Během let letoun prošel mnoha vylepšeními, které se týkaly převážně elektronických přístrojů. P-3 Orion je v současnosti stále používán v mnoha námořnictvech i letectvech po celém světě a to hlavně k námořnímu hlídkování, průzkumu, boji proti hladinovým cílům a boji proti ponorkám.<ref name='USNavyFactFile'/> Bylo postaveno 734 letounů P-3. a vV roce 2012 se připojípřipojil k hrstce vojenských letounů jako je například [[Boeing B-52 Stratofortress]], které slouží svému původnímu uživateli, v tomto případě [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]], nepřetržitě 50 let.
 
== Vývoj ==
Řádek 31:
První sériová verze, označená '''P3V-1''', poprvé vzlétla 15. srpna [[1961 v letectví|1961]]. První letouny byly přiděleny k hlídkovým letkám VP-8 a VP-44 na námořní letecké základně Patuxent River, [[Maryland]] v srpnu [[1962 v letectví|1962]]. Několik týdnů nato (18. září 1962) bylo sjednoceno značení letounů [[Americké námořnictvo|amerického námořnictva]] a [[Letectvo Spojených států amerických|letectva]], a tak letouny obdržely nové označení P-3 Orion.<ref name='GlobalSecurity.org P-3'/> Barva Orionů se během času měnila od modré a bílé na začátku 60. let, přes šedou a bílou, až po šedou s malými nevýraznými znaky příslušnosti k letectvu.
 
Civilní verze – Electra, zažila několik záhadných havárií, jako například havárie letu 710 v roce [[1960 v letectví|1960]], kdy letounu za letu odpadlo pravé křídlo kvůli vibracím motorů.<ref>[http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19600317-0 "Northwest Flight 710: Lockheed L-188C Electra."] ''aviation-safety.net.'' Citováno: 27. prosince 2010.</ref> Prodej letounů váznulvázl, protože i přes technická vylepšení se nezbavil špatné pověsti a navíc turbovrtulové motory byly nahrazeny rychlejšími [[proudový motor|proudovými motory]].<ref>Murphy, Pat. [http://www.mtexpress.com/story_printer.php?ID=2005116805 "Fighting fire like a regular military ground, air war: Onetime jinxed airliner now a superstar fire bomber."] ''mtexpress.com,'' 2010. Citováno: 27. prosince 2010.</ref> Ve vojenském použití je však v tomto případě efektivní využití paliva důležitější než dosažená rychlost, a proto Oriony zůstávají i po téměř 50 letech působení v [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]] stále ve službě od svého uvedení v roce 1962. Ačkoliv letoun nedosáhl takové životnosti jako stále se vyrábějící letoun [[C-130 Hercules]], bylo do roku [[1990 v letectví|1990]] vyrobeno 734 strojů P-3 Orion.<ref>[http://www.aeroflight.co.uk/aircraft/types/lockheed-martin-p-3-orion.htm "Lockheed Martin P-3 Orion."] ''Aeroflight.co.uk,'' 31. července 2010. Citováno: 27. prosince 2010.</ref><ref>[http://www.fas.org/programs/ssp/man/uswpns/air/asw/p3.html "P-3 Orion Overview."]</ref> Společnost Lockheed Martin zahájila v roce 2008 výrobu křídel pro letouny P-3 Orion v rámci programu prodloužení životnosti (ASLEP) těchto letounů. Program ASLEP zahrnuje výměnu částí křídel a stabilizátorů.<ref>[http://www.deagel.com/news/Lockheed-Martin-Awarded-Contract-to-Build-Outer-Wing-Sets-for-the-US-Navys-P-3-Orion-Fleet_n000004921.aspx "Lockheed Martin Awarded Contract to Build Outer Wing Sets for the US Navy's P-3 Orion Fleet."] ''deagel.com,'' 4. září 2008.</ref>
 
Letoun Lockheed Electra byl vytvořen jako nákladově výhodnější alternativa letounu [[Boeing 707]] (první prototyp vzlétl v roce [[1954 v letectví|1954]]), protože turbovrtulové motory měly při rychlostech pod 700 km/h mnohem větší účinnost než první proudové motory. Vylepšený letoun '''Lockheed P-7''' měl být podobně alternativou letounu [[Boeing 757]], ale projekt byl zrušen. Ještě pokročilejší projekt '''Orion 21''' prohrál ve výběrovém řízení s letounem [[Boeing P-8 Poseidon]], který nahradí letouny P-3 Orion.
Řádek 88:
{{Hlavní článek|Operace Market Time}}
 
Od začátku roku 1964 byly letouny P-3 nasazeny na řadu misí v rámci Operace Marker Time. Letouny startovaly ze základen na [[Filipíny|Filipínách]] a ve [[Vietnam]]u a jejich úkolem bylo hlídkování podémpodél pobřeží, za účelem zastavení dodávek materiálu pro [[Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu|Vietkong]] po moři, i když několik misí bylo vedeno i nad pevninou. Během těchto misí byly letouny ohroženy a někdy i poškozeny protiletadlovým dělostřelectvem. Jediné potvrzené ztráty letounu P-3 se odehrály rovněž během Operace Market Time. V dubnu [[1968 v letectví|1968]] letoun P-3B letky VP-26 US Navy byl sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem v [[Thajský záliv|Thajském zálivu]], celá posádka zahynula. O dva měsíce dříve v únoru 1968 na stejném místě havaroval jiný P-3B, jehož posádka rovněž nepřežila. Původně se mělo za to, že šlo o nehodu, později se uvažovalo nad tím, zda za nehodou nebyla palba ze stejného zdroje jako při sestřelení v dubnu [[1968 v letectví|1968]].<ref>
[http://www.vpnavy.org/vp26mem.html "VP-26 Memorial: VP-26 Crew – In Memorium – VP-26 Crew."] ''vpnavy.org.'' Citováno: 28. prosince 2010.</ref>