Emoce: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 6 lety
m
bez shrnutí editace
m (WPCleaner v1.30 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie / Zbývající odkazy - Hanba, Komunikace, Překvapení, Sankce, Trh)
m
 
===Emoce, sociální kontrola a společenský řád===
Pro řadu autorů a autorek představují emoce ať přímo nebo nepřímo zásadní způsob a prostředek dosahování [[sociální kontrola|sociální kontroly]] a [[sociální řád|sociálního řádu]].<ref>SHOTT, Susan. 1979. Emotion and Social Life : A Symbolic Interactionist Analysis. The Americal Journal of Sociology. 84 (6): p: 1317–1318</ref> Z klasických autorů [[Émile Durkheim]] zastával názor, že určité emoce ([[úcta]], pocit povinnosti či závazku) vytvářejí stabilnější sociální pouta, která v zásadě umožňují fungování [[společnost|společnosti]] jako koherentního celku.<ref name="FISHER" /> Pro Randalla Collinse představují emoce a sdílení nálad mezi aktéry komunikace jeden ze základů [[interakční rituál|interakčního rituálu]], který chápe jako komplexní jednotku vysvětlující a popisující fungování společnosti.<ref>BAEHR, Peter. REVIEW FORUM THE SOCIOLOGY OF ALMOST EVERYTHING. FOUR QUESTIONS TO RANDAL COLLINS ABOUT INERACTIONINtERACTION RITUAL CHAINS. 2005. Canadian Journal of Sociology Online. January-February 2005.</ref>
Susan Shott emoce rozděluje na rolové (role-taking feelings) a nerolové – [[radost]], [[smutek]], [[Hněv|vztek]] (non-role taking feelings).
:Přičemž z hlediska konstitutivního pro společenské vazby mají význam emoce rolové. Ty také dále dělí na reflexivní ([[vina]], [[stud]], [[pýcha]], [[hrdost]], [[ješitnost]]) a [[empatie|empatické]], které vznikají tím, že se vcítíme do situace druhého. Rolové emoce mají zásadní [[morálka|morální]] a [[sociální norma|normativní]] význam, který nejen, že zavazuje jedince k určitému jednání, ale zároveň slouží jako [[sankce]] pro jednání, které není v souladu s tím považovaným za správné. Přestože se emoce vytvářejí v přímé či nepřímé interakci s dalšími aktéry, v konečném důsledku je to samotný [[aktér]], který reflektuje emoci a provádí tak sebe-kontrolu.<ref> SHOTT, Susan. 1979. Emotion and Social Life : A Symbolic Interactionist Analysis. The Americal Journal of Sociology. 84 (6): p: 1324-26 </ref> Emoce tedy mohou být jedním ze způsobů výkonu „neviditelné“ moci, jak ji popisuje [[Michel Foucault|Foucault]], když využívá [[Benthem|Benthamův]] popis [[Panoptikon|Panoptikonu]].<ref> FOUCAULT, Michel. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha: Dauphin, 2000, 427 s. ISBN 80-86019-96-9. s. 275–314 </ref> Jedinec sleduje sám sebe, jelikož si je vědom neustálé přítomnosti kulturní či [[sociální norma|sociální normy]] a případně publika, které by hodnotilo jeho výkon při podřízení se nebo vzdorování [[sociální norma|normě]].