Helmut Newton: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +wikiref |
|||
Řádek 7:
== Život a kariéra fotografa ==
=== Život v Berlíně,
Helmut Newton, původním jménem '''Helmut Neustäedter''', se narodil 31. října 1920 v berlínské městské části [[Schöneberg]]. Pocházel z dobře situované [[Judaismus|židovské]] rodiny. Jeho matka Claire se po smrti svého prvního muže provdala za Maxe Neustädtera, který pocházel z chudé [[slezsko|slezské]] rodiny. Po prvním muži převzala továrnu na knoflíky a přezky na opasky. Helmutův bratr Hans byl synem z prvního manželství, Helmut z druhého.
Jako malý byl Helmut velice rozmazlován, z čehož vyplývá jeho neschopnost se soustředit delší dobu na konkrétní věc (neustále střídal zájmy, jako malé dítě hračky). Jeho maminka ho stylizovala jako dívku a malý Helmut nosil dlouhou dobu účes jako páže. Otec se nakonec rozhodl sám zakročit a z Helmuta udělat muže. Nechal ho ostříhat a přihlásil ho na [[gymnastika|gymnastiku]] a [[plavání]], které se později stalo jeho vášní.
V útlém věku měl také přístup k časopisům svého bratra
Helmut Newton našel vztah k fotografii již ve svém mládí jako student reálného gymnázia. Svůj první fotoaparát [[Agfa Box Tengor]] si pořídil v roce [[1932]]. První snímky z tohoto fotoaparátu vznikly v podzemní dráze, poslední fotografie však byla vyfocena na povrchu (snímek věže), a ta byla rozhodujícím okamžikem pro kariéru fotografa. Kolem roku [[1933]] pravidelně v novinách [[Berliner Illustrierten Zeitung]] obdivoval snímky [[Martin
Newton nikdy neskrýval svou sexuální náruživost v mladších letech. Za zmínku stojí, že ponechával nebo nechával přimalovávat modelkám pod očima kruhy, protože se tehdy věřilo, že jsou projevem nadměrného masturbování.
Řádek 22:
Kvůli emigraci podstoupilo mnoho Židů programy dalšího vzdělávání. Aby Helmut mohl vykonávat své řemeslo, nastoupil jako učedník u známé berlínské fotografky Yvy ([[Else Simonové]]). Yva fotografovala portréty nebo módní fotografie. Fotografie [[Paloma Picasso|Palomy Picassové]] vznikla v souvislosti s dívkou, která pracovala v laboratoři u Yvy a nosívala monokl, jenž Helmuta velmi zaujal. Tento monokl patří jako jiné předměty do rekvizit, které často s sebou nosíval Helmut na focení (na obrázku je Paloma Picassová). Ateliér Yvy byl učedníkům večer po práci k dispozici. Tady Helmut fotil své přítelkyně, ustrojené podle módních časopisů, a přál se stát fotografem slavného časopisu [[Vogue]]. Zhruba po roce a půl nemusel Helmut díky své píli za učení už platit, ale sám dostával od studia malé kapesné. Osud Yvy jako Židovky však na rozdíl od Helmuta Newtona skončil tragicky – v [[koncentrační tábor|koncentračním táboře]].
=== Emigrace v roce 1938 –
Newton měl veliké štěstí a získal [[cestovní pas|pas]], aby mohl vycestovat. V osmnácti letech se vydal na cestu do [[Čína|Číny]]. Kvóty na přijímání Židů v [[Anglie|Anglii]] a [[Amerika|Americe]] byly vyčerpány, jediná země, která přijímala, byla Čína. Loď však cestou zakotvila v Singapuru, kde komise vybírala novou pracovní sílu na základě dovedností a vzdělání. Newton byl vybrán a začal pracovat jako fotograf pro noviny [[Straits Times]]. Tam se mu však nedařilo a brzy ho propustili. Jeho partnerkou se stala o mnoho starší členka komise [[Josette Fabienová]]. Ta pomohla Helmutovi otevřít si ateliér v obchodním domě [[Robinson's]], aby se mohl živit jako portrétní fotograf. Více než fotografii se však Helmut oddával své o mnoho let starší milence, která si na něj po čase začala dělat příliš velké nároky, což Helmuta odrazovalo.
=== Austrálie,
Válka začala hrozit i v [[Singapur]]u, proto byli Židé internováni do tábora [[Tatura One]] v [[Austrálie|Austrálii]]. Život v táboře byl pro Helmuta relativně pohodlný. Po dvou letech byl spolu s dalšími internovanými propuštěn a pracoval jako sběrač broskví v [[Shepparton]]u ve [[Viktorie|Viktorii]]. Po sklizni neměl příliš na vybranou a byl nucen se v [[Melbourne]] přihlásit do armády. Dosud byl Helmutův život více zábavou než povinnostmi, a ani služba v armádě nebyla výjimkou, jak popisuje ve svém životopise. V roce [[1946]] když opouštěl australskou armádu, se rozhodl, že si kvůli vysněné kariéře změní jméno z Neustaedter na Newton.
Po nějakou dobu se snažil prorazit jako umělecký fotograf nabízením svých fotografií v obchodech s oblečením. Později, již ženatý s June, fotografoval portréty a svatby. Jeho žena mu vypomáhala v kanceláři s prodejem. Po nějaké době začal s módními fotografiemi a snímky pro katalogy, avšak obchodu se moc nedařilo, protože fotografie musely odrážet trendy z Ameriky a nebylo možné rozvíjet vlastní styl. Příležitost na sebe nedala dlouho čekat a Helmut dostal nabídku na vydání anglického ''Vogue'' v Austrálii a v roce [[1956]] mu byla nabídnuta dokonce jednoletá smlouva nezávislého spolupracovníka Vogue v [[Londýn]]ě.
=== Londýn a Paříž – Vogue, Jardin des Modes,
Helmut s June se odstěhovali do [[Evropa|Evropy]], kde začala jeho kariéra ve Vogue. Začátky pro něj nebyly lehké, se svými fotografiemi nebyl spokojen ani on, ani redakce, a tak dostával k focení rubriky s modelkami, které mu osobně ani moc neimponovaly. Počáteční neúspěchy lze připisovat i jeho velké nechuti k Londýnu, která vyvrcholila odjezdem do [[Paříž]]e. V Paříži dostal nabídku pracovat v [[Jardin des Modes]] (vydavatelství Condé Nast), v té době nejrevolučnějším módním časopise v Evropě. V roce [[1957]] pracoval v Berlíně pro časopis [[Constanze]], aby mohli nadále vést se ženou nákladnější život v Paříži. Práce pro Constanze byla velmi náročná, ale Helmut věděl, že aby se mohl prosadit jako významný módní fotograf, musí nejprve pracovat jako redakční fotograf v časopise.
=== Návrat do Austrálie,
Velkou oporou pro Helmuta byla jeho žena June, která ho nikdy nezrazovala v jeho práci. Začátkem roku [[1959]] odjel Helmut zpět do Austrálie, kde pracoval pro australské vydání Vogue, jeho žena jako herečka dostala pracovní nabídku v Londýně, po půl roce následovala Helmuta do Austrálie. Dva roky uplynuly a Helmut se rozhodl vrátit do Paříže, protože si byl vědom toho že v Austrálii kariéru fotografa neuskuteční. Nebyl se svou prací stále spokojen i přesto, že se mu s partnerem Henrym Talbotem velmi dařilo. Navzdory jeho nepostradatelnosti v australském Vogue odjel Helmut do Evropy naplnit svůj sen.
=== Průlom v kariéře, Paříž – Vogue,
V Paříži pracoval pro francouzské vydání Vogue. Jeho provokativní erotické snímky často se [[
=== Práce pro Vogue v New Yorku
V roce [[1965]] dostal Helmut nabídku pracovat pro pobočku Vogue v New Yorku. Nabídka z [[New York]]u byla velkou výzvou pro ještě ne tolik známého fotografa, který si tak mohl vydobýt slávu, o níž tolik snil. Přístup americké šéfredaktorky Mrs. Vreelandové však byl poněkud jiný, než na jaký byl Helmut zvyklý z Evropy. Často se musely snímky předělávat, a práce v ateliéru pro něho byla utrpením (velice rád pracoval venku). Dva roky se pokoušel vyhovět náročným přáním Mrs. Vreelandové, ale nakonec s prací pro americký ''Vogue'' skončil.
O několik let později, v roce [[1971]], se rozhodl pracovat znovu pro americký Vogue, tentokrát pro šéfredaktora [[Alexandr Liberman|Alexandra Libermana]]. Musel se přizpůsobit americkému stylu fotografie a být mnohem střídmější; zatímco evropská společnost přijímala Helmutovy fotografie s nadšením, v americkém prostředí procházely jeho fotografie vlastně [[cenzura|cenzurou]]. V té době měl již zdravotní potíže. Posedlost slávou a penězi ho nutila často tvrdě pracovat beze spánku a za konzumace velkého množství tvrdých [[cigareta|cigaret]] a [[káva|kávy]]. Následkem byla těžká [[mrtvice]]. Nezlomen fyzicky se ovšem s novým zápalem vrhl do práce
V roce [[1972]] byl Helmut znovu hospitalizován kvůli katetrizaci [[srdce]]. Při zákroku bylo zjištěno, že Helmut trpí srdeční arytmií, což ho v práci samozřejmě výrazně omezovalo. Rok nato podstoupil léčbu [[elektrošok]]y, které arytmii na čas vyléčily, ovšem zanedlouho se nemoc vrátila.
Řádek 48 ⟶ 49:
=== První publikace – White Woman, 1976 ===
V roce [[1976]] byla vydána publikace [[White Woman]], která nesla Helmutovo jméno. Kniha svým obsahem byla v té době nezvyklá, vycházela z výběru snímků vytvořených v této době a v souvislosti s ní přišel nový pojem – [[
=== Monte Carlo,
V roce [[1981]] zažádal Newton se svou ženou o [[Monako|monacké]] občanství, které se jim podařilo získat a odstěhovali se do [[Monte Carlo|Monte Carla]]. V té době musela jeho žena June podstoupit operaci, což bylo pro sobeckého, v mládí velice rozmazlovaného Helmuta obrovským utrpením. Helmut všechno neustále fotografoval, i June při hospitalizaci. Fotoaparát byl pro něj bariérou mezi ním a realitou před objektivem, jak říkával. Tehdy si uvědomil, co pro něj jeho žena znamená, kolik mu dodávala po celou dobu síly. Musel užívat antidepresiva. Ta mu však pomohla se znova postavit na nohy a pokračovat v práci. Přišla nabídka z italského Vogue. Ve věku 79 let stále pokračoval ve své profesi, a to nejen pro Vogue.
Dne [[24. leden|24. ledna]] [[2004]] podlehl Helmut Newton ve věku 83 let následkům automobilové nehody, kdy se snažil se svým [[Cadillacem]] vyhnout na [[Sunset Boulevard]]u protijedoucímu autu a narazil do zdi. Newton odjížděl z hotelu [[Auguste Marmont|Marmont]], který mu několik let sloužil jako rezidence v Jižní [[Kalifornie|Kalifornii]]. Jeho ostatky jsou pohřbeny na Státním hřbitově III, Berlin-Schöneberg, Stubenrauchstraße 43-45.
== Ohlédnutí za prací Helmuta Newtona ==
Řádek 62 ⟶ 63:
Helmutova sláva se tu a tam neobešla bez prohřešků. Při fotografování pro francouzský Vogue krátce po stavbě [[Berlínská zeď|berlínské zdi]] se mu podařilo na jedné fotografii zachytit pamětní desku mladíka, který se snažil přes zeď uprchnout, byl však postřelen a vykrvácel. Po vydání Vogue vypověděly časopisu všechny německé firmy smlouvy na reklamy a modelka, která pózovala, nesehnala v souvislosti s těmito fotografiemi práci; také pózující policisté byli propuštěni. Tehdejší šéfredaktorka Vogue však Helmutovi nic nevyčítala.
Práce pro Vogue byla potěšením i utrpením
Při realizaci zakázky využíval Helmut Newton také čas ke své soukromé práci. Zákazníkům předkládal pak všechny fotografie, ale samozřejmě že jeho soukromý archív tvořily nakonec v mnohem větší míře jeho soukromé práce než části realizovaných zakázek.
Jeho práce poukazuje na to, jak byl Newton fascinován ženami. Na jeho fotografiích najdeme ženy jako prostitutky, ženy jako muže. Veškerá tato inspirace pramení z Newtonova zájmu o ženy, o sexualitu, noční život prostitutek nebo i o kabaretní výstupy [[
Helmutova fantazie neznala mezí. V roce [[1966]] nafotil pro Queen sérii fotografií modelek stojících v interiéru, zatímco venku se odehrávalo bitevní drama. Tento návrh nebyl však přijat s nadšením. Mezi další připadlo focení umělých pannen z výkladních skříní, sadistické či masochistické náměty inspirované díly Arthura Schnitzlera a Stefana Zweiga, snímky s námětem [[paparazzi]]ú nebo s [[korzet]]y a sádrovými obvazy, téma „nahá a oblečená“, která v roce [[1981]] vyvrcholila v sérii fotografií pro francouzský a italský [[Vogue]] a řada dalších.
Helmut Newton byl také portrétní fotograf. Nafotil mnoho slavných a významných osobností, také řadu hereckých hvězd, jako je [[Sigourney
Helmut rád užíval nových technologií nebo se snažil fotografování oživit něčím novým a dosud neužívaným. Tak vznikly pomocí [[kruhový blesk|kruhového blesku]] fotografie modelek s červenýma očima. ''La Machine de Newton'' – vynález, pomocí nějž se mohla modelka fotografovat sama. Přístroj se příliš neosvědčil, snímky nepatřily mezi nejlepší.
== Ocenění ==
Za svou práci získal mnoho ocenění – cenu [[Tokyo Art Directors' Club]], ceny [[American Institute of Graphic Arts awards]] a vyznamenání Germany's [[Kodak Award]] za fotografické knihy. V roce [[1989]] byl jmenován „[[Chevalier des Arts et des Lettres]]“ francouzským ministrem kultury. V roce 1990 získal cenu [[Grand Prix national de la photographie]], v roce [[1992]] byl oceněn „[[Grosses Bundesverdienstkreuz]]“ federální spolkovou republikou [[Německo]] a „[[Chevalier des Arts, Lettres et Science]]“ Monakem. V roce [[1999]] mu uděli magazín [[Life (časopis)|Life]] cenu „[[Life Legend Award for Lifetime Achievement in Magazine Photography]]“, k jeho 80. narozeninám nakladatelství [[Taschen]] společně s designérem [[Philippe Starck|Philippem Starckem]] vytvořili monografii nazvanou [[Sumó|Sumo]], která váží
== Biografie v datech ==
* 1920 – narozen v Berlíně jako Helmuth Neustädter v městské části Berlín-Schöneberg
*
*
*
* 1938 – cesta do Asie, nalézá práci v Singapuru ve Straits Times
* 1940 – internační tábor v Austrálii, služba 5 let v australské armádě
Řádek 90 ⟶ 91:
* 1959 – odjezd zpět do Austrálie, práce pro australský Vogue
* 1961 – opět v Paříži, pracuje pro francouzský Vogue, občas pro jeho londýnskou pobočku a pro Queen
*
* 1966 – zpět ve francouzském Vogue
* 1970
* 1971
* 1975 – první výstava komerčně úspěšného fotografa, první sólo výstava v Nikon gallery v Paříži
* 1976 – první publikace Newtonových fotografií – ''Bílé ženy (White Women)''
* 1981 – Helmut a June se stěhují do Monaka
* 1990 – ocenění francouzským „Grand prix national de la photographie“
* 1992
* 1996 – uznání“Commandeur de l’Ordre des Arts et Lettres” francouzským ministrem kultury
* 2000 – retrospektiva na 80. narozeniny v Neue Nationalgalerie v Berlíně, která putuje do Londýna, New Yorku, Tokia, Moskvy, Prahy a dalších měst
* 2003 – souhlas se založením nadace Helmuta Newtona v Berlíně ve spolupráci s Pruskou nadací kulturního dědictví
* 2004
== Odkazy ==
Řádek 114 ⟶ 115:
{{Portály|Fotografie}}
{{DEFAULTSORT:Newton, Helmut}}
[[Kategorie:
[[Kategorie:Němečtí fotografové]]
[[Kategorie:Fotografové módy]]
[[Kategorie:Fotografové aktů]]▼
[[Kategorie:Narození 1920]]
[[Kategorie:Úmrtí 2004]]
[[Kategorie:Muži]]
▲[[Kategorie:Fotografové aktů]]
| |||