Verze z 27. 10. 2013, 16:37 editovat Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 179 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 12. 2013, 04:38 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 9: Vlákenné rouno se proplétá vaznými osnovními nitěmi (český systém ''Arachne'', německý ''Maliwatt''), spojenými do [[řetízková vazba pletenin\|řetízkové]] nebo [[trikotová vazba pletenin\|trikotové vazby]], proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 1500 za minutu. Rouno se tvoří většinou z [[rouno\|pavučinky]] [[mykání\|válcových mykacích stojů]] kladené v několika vrstvách nad sebou. Proplétací stroj je zpravidla spojen s mykacím strojem do jednoho agregátu, zařízení může zpracovat až 1000 kg umělých vláken za hodinu. <ref>Moderní proplétací stroj MALIWATT http://www.karlmayer.com.cn/internet/de/textilmaschinen/965.jsp;jsessionid=EEA18D3A7DFC1018600FB1ACF9D90D9B.kamosprod2</ref> Proplety se vyrábí s hmotností 100-700 g/m² a používají jako čisticí, izolační a obalový materiál. == Proplétání rouna svazky vláken == Vlákenné rouno tvořením [[očko (pletenina)\|oček]] přímo z vlákenného materiálu (český systém ''Arachne-Arabeva''), ze kterých vzniká [[řetízková vazba pletenin\|řetízková vazba]]. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí rouno obsahovat nejméně 20 % vláken ~~délších~~delších než 40 mm. Oproti systému s vaznou nití se u propletů z vláken dá počítat s cca polovičním výkonem stroje. Proplety váží 130-500 g/m². <ref>Vlastnosti a použití propletů bez vazné niti (německy): http://www.polytex-by.com/de/malimo.php</ref> == Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním == Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30-90 paralelně řazených „[[útek\|útkových]]“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé ''Malimo'', český ''Arachne-Arutex'' aj.). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které ~~pokladají~~pokládají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. ''multiaxiální proplet''. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání [[filament]]ů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3880 mm v jemnostech 2-5 jehel/cm a dosahují až 1800 otáček/min. <ref>Příklad proplétacího stroje s ukládáním příčných nití (německy) http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=4&ved=0CC0QFjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.liba.de%2Fdownload%2Fbrochure%2F04%2520Multiaxial%2FCopcentra%2520MAX%25203%2520CNC.pdf&ei=3ftLTe_KO4r1sgbmq-GNDw&usg=AFQjCNHARcxvrsDZdnfY1SEtcdEK-6EL5A</ref> Řádek 20: http://bnrunyuan.en.made-in-china.com/product/CoYJDVXyCfcR/China-Stitch-Bonding-Machine-BS1-F-.html</ref> * V Československu bylo ARACHNE, podobný stroj vlastní konstrukce, patentováno v roce 1951 (vynálezce ''Zmatlík''). <ref>Jednání o čs. stroji Arachne: http://www.psp.cz/cgi-bin/ascii/eknih/1964ns/stenprot/012schuz/s012012.htm</ref> Do 80. let minulého století bylo vyrobeno v tehdejších ''Kdyňských strojírnách'' (viz ''Talavášek'') 750 strojů (s výkonem asi o 30 % nižším než MALI s výrobou přes 1000 exemplářů) a experimentovalo se s různými možnostmi použití pro netkané textilie <ref>Přednáška H. Ježka o použití proplétací techniky v Československu (německy): http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=10&ved=0CG0QFjAJ&url=http%3A%2F%2Fwww.lenzing.com%2Ffileadmin%2Ftemplate%2Fpdf%2Fkonzern%2Flenzinger_berichte%2Fausgabe_43_1977%2FLB-0431977122.pdf&ei=ZRZMTb6UDZH0sgaY4qSuDw&usg=AFQjCNEpFO-DhkDWGTaM6dp44tsD4CbfUQ</ref> Z pozdější doby není o výrobě strojů Arachne nic známo. == Literatura ==

Proplétací stroj: Porovnání verzí