Verze z 5. 10. 2013, 11:16 editovat Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 169 editací Literatura: Schnegelsberg ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 12. 2013, 03:45 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 22: '''Bavlník''' (Gossypium) je rod zahrnující asi 40 druhů a 700 poddruhů dvouděložných rostlin z čeledi slézovitých. Jsou to jednoleté nebo víceleté rostliny(viz ''Schnegelsberg''). Z těch se během tisíciletí (dosud nejstarší nález zbytků tobolky bavlníku v Mexiku má pocházet z roku 5800 před n. l.) kultivovalo několik druhů, ze kterých mají na začátku 21. století jen čtyři ekonomický význam, protože se z nich získává racionálním způsobem textilní vlákno. Jsou to: * Bavlník srstnatý( ''Gosyipium hirsutum'') se pěstuje jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizně. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19-38 mm. <ref>Gossypium hirsutum (anglicky) http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013695</ref> Řádek 39: Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30-40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky. 10-12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina ~~vyrzrává~~vyzrává 175-225 dnů po vysetí. Na bavlníku narůstá 5-30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny. Řádek 53: * Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1% ploch. Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k ~~vysíchání~~vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy. <ref>Pojednání německého Zemědělského informačního střediska o zavodňování bavlníkových plantáží: http://www.proplanta.de/Baumwolle/themen.php?Fu1=1171633438&Fu1Ba=11429361791166616647</ref> <ref>Zavodňování v důležitých pěstitelských státech (německy): http://www.proplanta.de/Fotos/Bewaesserung-der-Baumwolle-in-ausgewaehlten-Anbaulaendern_Bild1165837340.html</ref> Řádek 75: Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 % <ref>Ceny osiva: http://www.gate2biotech.cz/postrehy-z-prvnich-sedmnacti-let-pestovani-transgennich-plodin/</ref>) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu. <ref>Špačková: Bavlna — špatné svědomí našich skříní (2006): http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/bavlna-spatne-svedomi-nasich-skrini</ref> <ref>Problémy s použitím modifikovaných semen: http://www.microrisc.com/blog/webcz/index.php?id=1318</ref> === Organická bavlna === Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro ~~zdavotnickou~~zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy. V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle kterých Řádek 87: Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost. (viz ''Denninger'') Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci (v dalších dvou letech poklesla o 1/3). V období 2010/2011 dosáhl ve světě obchod s ~~textliemi~~textiliemi obsahujícími organickou bavlnu obratu asi 7 miliard eur. <ref>Vývoj spotřeby organické bavlny do roku 2012 (anglicky): www.sustainableorganicfarmsystems.co.uk/prices.htm</ref>

Bavlník: Porovnání verzí