Rekatolizace: Porovnání verzí

Přidáno 25 bajtů ,  před 7 lety
m
WPCleaner v1.30 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
m (Bot: Odstranění 2 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q176675))
m (WPCleaner v1.30 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie)
[[Soubor:Misionáři obracejí na katolickou víru.jpg|thumb|[[Bedřich Bridel]] rozmlouvá se sedláky - obraz Jana Jiřího Heinsche]]
'''Rekatolizace''' je násilné či nenásilné znovuobracení nekatolíků na [[římskokatolická církev|římskokatolickou víru]]. V českých zemích probíhala od bitvy na Bílé hoře a byla řízena českým králem a římským císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] V širším kontextu zapadá rekatolizace do rámce principu [[Cuius regio, eius religio|''cuius regio, eius religio'']], který se v této etapě [[Dějiny Evropy|evropských dějin]] začal utvářet a jenž byl definitivně potvrzen [[Vestfálský mír|Vestfálským mírem]]
 
Jeho hlavním záměrem bylo aby ze země co nejrychleji vymizeli nekatoličtí duchovní, stejně nepřijatelné pro něj byly nekatolické školy. Touto strategií se v Čechách podařilo rozvrátit nekatolickou církevní strukturu, což rekatolizaci výrazně usnadnilo, protože protestanté, kteří neměli oporu duchovních, snáze podléhali tlaku katolíků a konvertovali.
 
Vyhánění nekatolických duchovních ze země probíhalo už od [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hory]] a podařilo se ho uskutečnit poměrně rychle - rekatolizační návod, který poměrně radikálně navrhuje netrpět v zemi žádné nekatolické kněží a požaduje úplné zrušení [[Rudolfův majestát|Rudolfova majestátu]], byl vydán už na jaře 1621, tedy jen pár měsíců po Bílé hoře.
 
Další opatření následovala v dubnu roku 1624, kdy byl vydán císařský patent, kterým se v Čechách povolovalo pouze katolické náboženství a o pár dní později další, který zakazoval královským městům přijímat nekatolické měšťany a také zakazoval nekatolíkům ve městě vykonávat živnost.
V roce 1624 byla také zřízena první rekatolizační komise, která zjišťovala informace o obsazení far, zkoumala, jak probíhá vypovídání nekatolických kněží a podobně.
 
Rekatolizační opatření byla definitivně začleněna do české ústavy v letech 1627-16281627–1628, kdy bylo vydáno [[Obnovené zřízení zemské]]. Obnovené zřízení navrátilo mezi české stavy katolické duchovenstvo a zrušilo všechna privilegia směřující proti zájmům katolického náboženství, které tím bylo povýšeno na jediné privilegované vyznání (s výjimkou trpěného židovství).
 
== Násilná rekatolizace ==
Kromě relativně nenásilné rekatolizace po vzoru [[Jan Lohelius|Jana Lohelia]] a [[Valerian Magni|Valeriána Magni]] se běžně uplatňovala i její násilná forma. Měla ji na starost světská moc a zahrnovala vypovídání nekatolíků a nekatolických kněží ze země, konfiskaci jejich majetku a tvrdé tresty v případě neuposlechnutí. Tento způsob měl ale spoustu nedostatků - násilí vyvolávalo prudký odpor na rozdíl od nenásilné formy, takto obrácení lidé se nestávali nijak horlivými katolíky a nucená emigrace vedla k vylidňování země.
K násilnostem docházelo hlavně v prvních desetiletích po Bílé hoře, převážně při pacifikaci lokalit, které se postavily misionářům na odpor, například poté, co roku 1629 ubili sedláci v Rovensku jezuitu [[Matěj Burnatius|Matěje Burnatia]] vtrhlo do vsi vojsko a téměř čtyřicet vzbouřenců zaplatilo životem.
Do násilné rekatolizace se také řadí zákazy sňatků mezi nekatolíky ustanovené patenty z let 1624-16251624–1625.
 
== Podíl Jezuitů na rekatolizaci ==
Po vyhnání nekatolických kněží se objevil velký problém způsobený tím, že v českých zemích byl nedostatek katolických kněží. Běžně se stávalo, že i když byl nekatolický kněz z fary vypuzen, jeho místo zůstalo neobsazeno - neobsazených far bylo několikanásobně víc než těch řádně spravovaných. Ferdinand II. se situaci pokusil řešit přizváním polských kněží ale to se neosvědčilo, protože si čeští věřící stěžovali, že jim nerozumí. Jediným řešením se nakonec ukázalo zřizování kněžských seminářů. Ze skutečnosti, že se nedostávalo českých duchovních, profitovaly u nás působící katolické církevní řády, především jezuité, kteří se v této době rozšířili téměř do všech českých a moravských krajů. Roku 1622 získali od Ferdinanda [[Univerzita Karlova|Univerzitu Karlovu]] a do konce třicetileté váky roku 1648 už byla založena většina jejich kolejí v Čechách a na Moravě.
 
[[Soubor:Lesne koscioly 08.jpg|thumb|Místo tajných setkávání protestantů na [[Godula|Goduli]] ve Slezsku]]
* {{Citace monografie | příjmení = Mikulec | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Mikulec | titul = 31. 7. 1627. Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země, toho je i náboženství | vydavatel = Havran | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 193 | isbn = 80-86515-54-0}}
* [[František Kameníček|KAMENÍČEK, František]]. ''Náboženské následky bitvy bělohorské na Moravě.'' In: Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze. Praha : J. Otto, 1883. s. 15–27. [[s:Náboženské následky bitvy bělohorské na Moravě|Online na Wikizdrojích]].
 
=== Odkazy ===
* [http://katolicka-kultura.sweb.cz/reformace_a_rekatolizace/reformace_a_rekatolizace.html Reformace a rekatolizace na stránkách Katolická kultura]
 
=== Související články ===
* [[Dějiny římskokatolické církve v Česku]]
* [[Reformace a protireformace (1550-16481550–1648)]]
* [[Reformace]]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://katolicka-kultura.sweb.cz/reformace_a_rekatolizace/reformace_a_rekatolizace.html Reformace a rekatolizace na stránkách Katolická kultura]
 
{{Pahýl}}