|
Jestřáb lesní je největší zástupce [[rod (biologie)|rodu]] ''Accipiter''.<ref name= redp>http://redpath-museum.mcgill.ca/Qbp/birds/Specpages/northerngoshawk.htm</ref> Má krátká široká zaokrouhlená [[křídlo (biologie)|křídla]], dlouhý [[ocas]], vhodný k letu mezi [[strom]]y, silné pařáty, plochou [[hlava (anatomie)|hlavu]], krátký zašpičatělý [[zobák]] a hnědé až oranžové [[oko|oči]]. Samec má šedou horní stranu těla s modrým nádechem, bílé obočí a bílou spodinu s šedými pásky. Samice je výrazně větší než samec a na rozdíl od něj má horní stranu těla se šedým nádechem. Mladí ptáci jsou svrchu hnědí a místo příčného vlnkování mají na hrudi několik hnědý skvrn. V [[Evropa|Evropě]] si jej lze splést pouze s podobným [[krahujec obecný|krahujcem obecným]], od kterého se liší větší velikostí, silnější postavou a delšími křídly.
22.11. 20 13 jestřáb lesní je znašich nejbeznějších dravců.Má zahnutý zobák,rozpětí křídel měří kolem 1 metru. má žluté nohy ato jasně. nemůžete jej přehlédnout.Dobře loví při létání.na hřetě je tmavošedý.
== Chování ==
[[Soubor:Accipiter gentilis 1672.OGG|left|thumb|200px|Jestřáb lesní při útoku na [[veverka obecná|veverku]]]]
Jestřáb lesní je na většině území svého výskytu stálým ptákem (včetně Česka), ačkoli v některých lokalitách, např. v [[Kanada|Kanadě]] nebo severní Asii, [[migrace|migruje]] do jižnějších oblastí. Žije skrytým způsobem života v lesích s hustějším porostem a pozorován bývá jen zřídkakdy, za potravou se však občas vydá i do otevřené krajiny. Na kořist číhá ze své pozorovatelny a poté provádí útok neuvěřitelnou rychlostí. Zpravidla jde o oportunistického [[dravci|dravce]], jehož potravou se stávají obvykle menší druhy ptáků, zvláště pak [[holub]]i, [[vlaštovka|vlaštovky]], [[vrabec|vrabci]] nebo [[Špaček (Sturnus)|špačci]], ačkoli mohou napadnout i mnohokrát větší druhy, např. [[bažant]]y, [[tetřev]]y, [[tetřívek|tetřívky]] nebo vodní ptactvo, až do velikosti [[kachna divoká|kachny divoké]], nebo menší ([[veverka obecná|veverky]], [[hraboš polní|hraboše]]) ale i větší savce než je on sám ([[zajíc polní|zajíce polní]], [[králík divoký|králíky divoké]]).
Jestřáb lesní se až na období hnízdění téměř vůbec neozývá, na hnízdě vydává opakovaně kejhavé skřeky podobné skřekům [[racek chechtavý|racků chechtavých]] „kekekekekekekekeke“.
[[Soubor:Acc nest.jpg|thumb|250px|Mláďata]]
Ke svým hnízdním lokalitám se vrací mezi [[březen|březnem]] a [[duben|dubnem]] a na vejcích sedí od dubna do [[červen|června]]. Hnízdní plochy jsou většinou porostlé velkými a silnými stromy, na kterých jestřáb hnízdí. Klade 2 až 5 vajec o velikosti 59×45 mm a hmotnosti kolem 60 g. Svá vejce si přísně brání a prudce útočí i na větší druhy [[dravci|dravců]]. Inkubační doba trvá 28 až 38 dnů a na vejcích sedí oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 35 dnech života a létat začnou zhruba o deset dnů později. Mladí ptáci mohou zůstat v blízkosti svých rodičů až po dobu jednoho roku života. Jestřáb lesní nemá mnoho přirozených nepřátel a čas od času je loven většími druhy káňat nebo [[výr velký|výry velkými]], ačkoli často bývají tito dravci oběťmi samotných jestřábů při období hnízdění, kdy se u nich projevuje náhlá [[agrese]].<ref name= redp>http://redpath-museum.mcgill.ca/Qbp/birds/Specpages/northerngoshawk.htm</ref>
== Výskyt a početnost v ČR ==
|
