Operace Downfall: Porovnání verzí

Vzhledem k faktu, že [[projekt Manhattan]] byl přísně utajovanou operací americké armády nepřekvapí, že americké velení v [[Tichý oceán|Tichomoří]] nebylo s možným nasazením nové zbraně obeznámeno a proto z perspektivy velitelů v poli válka s Japonci vypadala jako konvenční boj do hořkého konce. Velení [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]] a [[United States Army Air Forces|USAAF]], které představoval admirál [[Chester Nimitz]] a generál [[Curtis LeMay]] dostali za úkol připravit půdu pro úspěšné vylodění amerických vojsk, tentokráte přímo v Japonsku. Ve snaze ukončit válku Američané Japonce nikterak nešetřili. Doposud sporadicky bombardované japonské ostrovy nyní na vlastní kůži zažily, co je to [[strategické bombardování]]. Vzhledem k faktu, že většina budov ve velkých japonských městech byla dřevěná, rozhodl se generál LeMay pro zápalné pumy, otestované roku 1943 při náletu na [[Hamburk]]. Již 9.–10. února 1945 rozpoutaly americké bombardéry ohnivou smršť v japonském hlavním městu [[Tokio]], která zabila 100 .000 lidí a přes milión dalších přišlo o své domy. Terčem útoků se stávaly také továrny, čímž byla zbrojní výroba vážně narušována.

Ještě fatálnější následky měla pro Japonce [[Operace Starvation|operace Starvation]] (Vyhladovění) zahájená v březnu 1945. Ambiciózní plán měl jednoduchou logiku: hustě zaminovat japonské pobřežní vody a odříznout tak Japonce od moře. Na rozkaz admirála Nimitze bylo ponorkami a bombar-dérybombardéry rozmístěno přes 12 000 min. Výsledky se brzy dostavily: japonské obyvatelstvo jedlo denně asi tak třetinu toho, co jejich organismus potřeboval. Rýže byla na minimální příděly a ryby, důležitý prvek výživy z trhu prakticky zmizely. Už tak kolabující zbrojní průmysl byl odříznut od strategických surovin, na jejímž dovozu byl závislý. Nebylo divu – na minách se celkem potopilo 670 lodí o celkovém výtlaku 1 250 000 [[BRT]], přičemž miny přirozeně nedělaly rozdíly mezi nákladními plavidly a rybářskými bárkami.