Žula: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: vulgarity editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 80.82.158.137 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Suchánek |
||
Řádek 10:
| hustota= 1,74 - 2,8 g/cm³
}}
'''Žuly''', též '''granity''', jsou hlubinné [[vyvřelá hornina|vyvřelé horniny]]. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství [[Draselný živec|draselných živců]], kyselých [[Plagioklas|plagioklasů]] a [[křemen]]e. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly (rapakivi). Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá.
[[Hustota]] žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. [[Odlučnost]] žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti.
[[Mineralogie|Mineralogickými]] složkami žuly jsou především [[živec|živce]] ([[ortoklas]] a [[plagioklas]]), [[křemen]], [[slída|slídy]] ([[muskovit]] a/nebo [[biotit]]) a [[amfibol]] (hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi [[magnetit]]u, [[Granát (minerál)|granátu]], [[zirkon]]u a [[apatit]]u. Vzácně obsahuje i [[pyroxen]] a velmi vzácně železem bohatý [[olivín]] a [[fajalit]].
== Typy žul ==
[[Soubor:QAPF-diagram-granit.svg|right|thumb|Diagram QAPF – křemeny (Q), alkalické živce (A), plagioklasy (P) a foidy (F) a podíl tmavých minerálů (M).]]
===Možné dělení===
* I–typ žuly derivované tavením dříve existujících [[Magmatická hornina|magmatických hornin]].
* S–typ žuly vzniklé tavením původně [[Sedimentární hornina|sedimentárních hornin]].
* A–typ žuly typické pro [[Riftová zóna|riftové zóny]] a stabilní kontinentální oblasti, [[anorogenní žula]].
* M–typ žuly vyskytující se v oceánských ostrovních obloucích, jsou podobné svým složením I-typu.
Podle příměsí se rozeznávají [[biotitická žula]], [[dvojslídá žula]], [[amfibolická žula]], [[amfibolicko-biotitická žula]], apod.
[[Porfyrová žula]] obsahuje větší porfyrické [[vyrostlice]] [[ortoklas]]u.
Výlevným ekvivalentem žuly je [[ryolit]]. Žilným ekvivalentem žuly je [[žulový porfyr]].
== Výskyt ==
Žula se vyskytuje v hlubinných tělesech – [[pluton]]y a [[peň|pně]]. Granitoidy tvoří z velké části zemskou kůru pevnin.
;Česko
*[[Česká vysočina|Český masív]]: [[Šumava]], [[Český les]], [[Smrčiny]], [[Krušné hory]], [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Železné hory]], [[Českomoravská vrchovina]], [[Jeseníky]]
;Svět
*[[Německo]]: [[Smrčiny]] (Fichtelgebirge), [[Oberpfälzer Wald]], [[Bayerischer Wald]] (Bavorský les), [[Schwarzwald]], [[Odenwald]], [[Lužice]], [[Centrální Alpy]]
*[[Rakousko]]: [[Mühlviertel]], [[Waldviertel]]
*[[Norsko]]
*[[Švédsko]]
*[[Finsko]]
== Původ pojmenování ==
Slovo žula pochází z [[Němčina|německého]] ''[[:de:Sohle|Sohle]]'' = podklad, podloží. Slovo granit pochází z [[Latina|latinského]] ''[[:la:Granum|granum]]'' = zrnko. V odborné terminologii se dnes již výhradně používá označení granit.
== Využití ==
{{Wikislovník|žula}}
Slouží jako stavební kámen, používá se také na dlažby. Rozpukané žuly se používají na štěrk.
<gallery>
Image:Granite azul noce.jpg|Žula, [[Španělsko]]
Image:Granite giallo.jpg|Žula, [[Brazílie]]
Image:Granite_gran_violet.jpg|Žula, [[Brazílie]]
Image:Granite lavanda blue.jpg|Žula, [[Brazílie]]
</gallery>
[[Kategorie:Magmatické horniny]]
| |||