John Stuart Mill: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jnh (diskuse | příspěvky)
m Utilitarien na Utilitarian
Řádek 6:
Jeho otcem byl [[Jeremy Bentham|benthamovský]] utilitarista a klasický ekonom [[James Mill]]. Ten kladl velký důraz na vzdělání. Již od tří let byl John Stuart Mill vzděláván v [[Řečtina|řečtině]], v sedmi letech četl [[Homér]]a, [[Platon]]a a [[Thúkydidés|Thúkydida]]. K tomu se začal učit [[Latina|latinsky]] a základům [[Matematika|matematiky]] a [[Přírodní vědy|přírodních věd]]. V pozdějším věku ho otec zasvětil do filosofie, logiky a [[ekonomie]]. Ve dvanácti letech s otcem pracoval na edici pětisvazkového Benthamova díla. Následkem se v patnácti letech psychicky zhroutil. Po návratu z léčení na jihu Francie založil diskuzní klub ''Utilitarian Society''. Jeho přetrvávající duševní problémy mu nedovolili dokončit studium práv.<ref name="vales">VALEŠ, Lukáš. ''Dějiny politických teorií''. Plzeň: Aleš Čeněk, 270 s.</ref>
 
V letech 1827 až 1857 byl zaměstnán jako úředník [[Východoindická společnost|Východoindické společnosti]]. SkrzeDíky tototomuto zaměstnání se stal nezávislým na svém otci. Začal se věnovat [[Poezie|poezii]] a stýkání s přáteli.<ref name="vales" /> Význam v jeho přerodu od rozumového utilitarismu k zapojení citů měla jeho budoucí žena Harriet Taylorová, se kterou se seznámil roku 1830, vzal si ji ale až roku 1851 po smrti jejího prvního manžela Johna Taylora. Na základě jejich korespondence lze předpokládat, že měla na Millovo myšlení nemalý vliv.<ref>viz Hayek, F. A. (ed.): ''John Stuart Mill and Harriet Taylor: Their Correspondence and Subsequent Marriage''. Chicago: University of Chicago Press, 1951. 320 pp.</ref>
 
Posledních třicet let svého života věnoval psaní politických, ekonomický a filosofických textů na bázi [[Sociální liberalismus|sociálního liberalismu]].<ref name="vales" /> Ačkoli Mill v mnohém zachovával a rozvíjel tehdejší konvenční ekonomické uvažování, mnohé jeho myšlenky byly poměrně originální: přimlouval se za redistribuci bohatství státem, ovšem s minimem byrokracie – formou nepodmíněného příjmu všem občanům. Namísto myšlenky trvalého [[hospodářský růst|hospodářského růstu]] předkládal myšlenku růstu stacionárního. Nadto zpochybňoval soukromé vlastnictví přírodních zdrojů a byl propagátorem [[družstevnictví]] – v roce 1852 se zasadil o přijetí prvního britského družstevního zákona, jenž v upravené podobě stále platí.<ref>[[Naďa Johanisová|Johanisová, Naďa]]: [http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/john-stuart-mill-druzstevni-kapitalismus-a-konec-ekonomickeho-rustu John Stuart Mill: družstevní kapitalismus a konec ekonomického růstu] - profil J. S. Milla v časopise [[Sedmá generace]] 6/2008</ref>